Důležité místo ve vzdělávacím systému mají podle Schejbalové jak čtyřletá, tak víceletá gymnázia.

„Na gymnáziích je 23 procent studentů dané populace v ČR, což si myslím, že v jiných zemích je mnohem vyšší číslo. Takže snižovat počet gymnazistů by bylo velice špatné a krátkozraké,” uvedla. Počet tříd i dětí na gymnáziích v Česku se podle ní v současnosti ustálil. „Nezvyšuje se počet tříd ani žáků odcházejících na ně,” řekla.

Nemálo škol nabízí jak čtyřleté, tak víceleté studium.

To, že největší zájem o tento druh škol je v Praze, považuje Schejbalová za přirozené.

„V Praze je řada vysokých škol, úřadů, mezinárodních firem, bank a dalších společností. Žije tam jiná skladba obyvatelstva než v některých jiných krajích. I rodiče už jsou tu většinou vysokoškolsky vzdělaní a vedou děti k tomu, aby rovněž studovaly,” vysvětlila.

Dodala, že gymnázia musejí být ale i v menších městech, aby i tam měly děti možnost se všeobecně vzdělávat.

Debaty o víceletých

Gymnázia jsou v posledním čtvrtstoletí častým tématem diskusí odborníků na školství i politiků. Mluví se hlavně o víceletých a o tom, zda jsou pro vzdělanost společnosti přínosem, či naopak.

Někteří by je chtěli zrušit, protože podle nich zvýhodňují děti z ekonomicky a sociálně lépe postavených rodin, a přispívají tak k prohlubování rozdílů ve společnosti.

Jiní naopak tvrdí, že víceletá gymnázia jsou přínosem, protože připravují nadané žáky na další studium a pomáhají tak vytvářet elity, které společnost potřebuje ke svému blahobytu.

ČTĚTE TAKÉ:
Jednotná bodová hranice pro přijetí na střední školy? Ministr školství nesouhlasí

Ministr školství Robert Plaga (ANO) již dříve uvedl, že by se mělo důkladně analyzovat, zda jsou víceletá gymnázia stále výběrové školy, jak se při jejich vzniku plánovalo. Zároveň řekl, že víceletá mají hrát klíčovou roli ve vzdělávání nadaných. „Stejně jako se věnujeme podpoře handicapovaných, musíme řešit i vzdělávání nadaných,” konstatoval.

Většina gymnázií nabízí čtyřletý obor pro děti, které vycházejí z 9. třídy ZŠ. Těchto škol bylo loni podle statistik ministerstva školství 290. O 17 méně bylo škol, které nabízejí osmileté gymnázium pro děti, jež jdou z pátých tříd. Po skončení sedmé třídy mohou žáci přejít na šestiletá gymnázia, kterých je v ČR 69. Nemálo škol přitom nabízí jak čtyřleté, tak víceleté studium.

Úbytek čtyřletých gymnázií

V loňském roce bylo v Česku celkem 358 gymnázií. Jejich celkový počet od roku 2007/2008 klesl o 15. Vzdor diskuzím o smyslu víceletých však ubylo hlavně čtyřletých, ale i pět osmiletých, naopak přibylo sedm gymnázií šestiletých.

Najdou se tím pádem i takové školy, které už „jedou” jen ve víceletém (osmiletém) režimu prima až oktáva, protože zrušily tradičnější čtyřleté studium, tj. první až čtvrtý (maturitní) ročník.

Změny v počtech těchto škol – podobně jako v případě jiných středních škol – souvisely s úbytkem žáků v důsledku demografického vývoje. Základní školy totiž opouštěly slabé ročníky dětí narozených v 90. letech minulého století. Zatímco před 11 lety tak na gymnázia chodilo 146 370 studentů, v loňském školním roce to bylo 129 554.

Nejčastějšími zřizovateli gymnázií jsou kraje, které se loni staraly o 263 těchto škol. Data ministerstva školství z loňska registrují 64 soukromých gymnázií a 20 církevních. V 11 případech byla zřizovatelem obec. Nejvíce gymnázií má Praha. Loni jich v hlavním městě bylo 66. Naopak nejméně jich je v Libereckém kraji, a to 13.

Asociace si ve čtvrtek 15. listopadu na slavnostním shromáždění na pražské Staroměstské radnici připomněla 25 let od svého založení.

Počet gymnázií ve školním roce 2017/2018
 celkem4leté6leté8leté
ČR35829069273
Hlavní město Praha66411541
Středočeský kraj3529131
Jihočeský kraj2320720
Plzeňský kraj1512513
Karlovarský kraj10718
Ústecký kraj2218120
Liberecký kraj1310112
Královéhradecký kraj2117512
Pardubický kraj2016016
Kraj Vysočina1816315
Jihomoravský kraj40351433
Olomoucký kraj1916517
Zlínský kraj1615310
Moravskoslezský kraj4038825
Zdroj: MŠMT