Alabastr se sice na stavbě pyramid nepoužíval – sloužil spíše k dláždění podlah či k výrobě různých předmětů –, důležitý je ale technický princip, který v alabastrovém lomu Hatnub u města al-Minja odhalili britští a francouzští archeologové.

Našli tam rampu starou 4500 let. Vznikla tedy v době, kdy u dnešní Káhiry vyrostly největší a nejznámější pyramidy. Konstrukci v lomu Hatnub vědci dokonce datovali: používala se prý za časů faraona Cheopse (2620–2580 nebo 2509–2483 př. n. l.), budovatele Velké pyramidy.

Promyšlený systém

Šikmá plocha rampy, po níž klouzaly saně s kamenem, patřila do rozsáhlejší konstrukce. Po jejích stranách byly totiž ještě vytesány schody. Muži, kteří tahali těžký kámen, se tedy měli o co zapřít. Nehrozilo jim, že sklouznou po hladké a poměrně prudce stoupající ploše.

Ještě zajímavější však byly půl metru široké otvory u schodů po obou okrajích stoupající rampy. V nich byly zřejmě ukotveny tlusté dřevěné sloupky, které dál usnadňovaly transport. Tahači kamene totiž nepracovali jako burlaci na Volze, netáhli saně za sebou. Často stáli po jejich boku a táhli za provaz omotaný podle Rolanda Enmarcha z britské University of Liverpool kolem sloupků vztyčených po obou bocích rampy.

Dílo náhody
Vědci se původně vypravili do lomu Hatnub, aby zaznamenali nápisy dochované na stěnách
Při hledání nápisů však museli odstranit část kamení a trosek
Tak odhalili tři metry širokou rampu se schody po stranách a s dírami pro sloupky

Fungovalo to podobně jako kladkový systém. Sloupky se sice neotáčely, ale lano klouzalo po jejich povrchu, což usnadňovalo práci. Navíc nehrozilo, že by se kámen převážil a strhl dělníky. Při vytahování saní nahoru se používalo hned několik dvojic sloupků.

Není jasné, zda tahači s lany byli rozmístěni u všech sloupků podél schodiště, anebo zda přebíhali výše, když se saně s kamenem dostaly nad jejich dvojici dřevěných pilířů.

Šlo tak vyvinout mnohem větší sílu

Enmarch se zjevně klonil k první variantě, když listu The Times řekl: „Toto uspořádání umožňuje lidem, aby se rozmístili podél rampy a aby veškerá síla byla vyvíjena v jednom směru.“

Deníku The Guardian pak řekl: „Objevený systém umožňuje vyvíjet sílu více lidem zároveň, takže mohou napnout větší sílu, a tak rychleji pohybovat kamennými bloky.“

Vědci se dosud domnívali, že Egypťané používali rampy o sklonu nejvýše deset stupňů. V Hatnubu je však rampa podstatně příkřejší, jak upozornil další účastník výzkumu, Yannis Gourdon z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře.

„S pomocí saní, jež nesly kamenný blok, a lan vedených přes dřevěné sloupy mohli staří Egypťané vytáhnout alabastrové bloky z lomu po velmi strmých svazích o sklonu 20 stupňů či více,“ řekl.