Zatímco v roce 2012/2013 se do cizojazyčných programů na Univerzitě Karlově přihlásilo 2600 uchazečů, letos jich bylo 6400. Ke studiu v cizím jazyce, za které se platí, se v aktuálním akademickém roce zapsalo celkem 970 z nich, což je podle mluvčího školy Václava Hájka podobný počet jako v předchozích letech.

„Mezi zeměmi, které nejvíce vysílají své studenty na Univerzitu Karlovu, patří Německo, Velká Británie, Portugalsko, Norsko a Izrael,” řekla Králíčková.

Školy mají o samoplátce zájem

Na konci minulého roku měla univerzita podle statistik ministerstva školství 45 955 studentů. Na škole studovalo 8300 cizinců, a to včetně těch v českých studijních programech, které jsou zadarmo.

O samoplátce mají univerzity velký zájem. Poplatky od nich plynou do pokladen veřejných vysokých škol. Podle výročních zpráv o jejich hospodaření tak v roce 2016 získaly 1,16 miliardy korun. Za příjmy od samoplátců získávají školy navíc další bonus od státu a k tomu příspěvek na podporu mezinárodní spolupráce ve výši 250 miliónů Kč.

Větší část cizinců studuje v češtině

Ke konci loňského roku tvořili cizinci dle statistik MŠMT zhruba 15 procent z celkem 299 054 vysokoškolských posluchačů v ČR. Počet zahraničních samoplátců na veřejných školách se za posledních deset let zhruba ztrojnásobil. Loni činil 6973 studentů, což bylo přibližně 16 procent všech cizinců. Celkem jich na vysokých školách v ČR bylo 43 831.

Studium v cizím jazyce či na soukromé škole si platila necelá třetina z nich. Ostatní studovali na veřejných školách v češtině, ve standardní lhůtě studia, tedy bezplatně.

Zhruba polovinu cizinců tvořili loni na tuzemských vysokých školách Slováci, kteří smějí v Česku studovat zadarmo ve svém mateřském jazyce.

Nejvýrazněji ale v posledních letech přibylo studentů z postsovětských republik, kteří většinou studium rovněž neplatí, protože jsou na veřejných školách v českých studijních programech. Posluchači z těchto zemí tvoří v současnosti zhruba čtvrtinu zahraničních studujících.