Hlavní obsah

Středoškoláci neumějí rozlišovat fakta a dezinformace, ukázal průzkum

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Čeští středoškoláci mají problémy s porozuměním zprávám a neumějí je kriticky hodnotit. Zhruba polovina žáků středních škol nepozná rozdíl mezi komerčním a zpravodajským sdělením. Vyplývá to z výzkumu, který pro vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni provedla agentura Median. Ukázalo se také, že takzvaná mediální gramotnost ovlivňuje to, jak lidé vnímají novináře.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Průzkumu se v květnu a červnu zúčastnilo 1002 žáků gymnázií, středních odborných škol a učilišť. Jeho autoři zjistili, že většina mladých neví moc o tom, jak fungují internetové vyhledávače a sociální sítě, i když z nich čerpají většinu zpráv. Nejsou si také jisti, která média jsou veřejnoprávní, co jsou dezinformační weby a kdo vlastní soukromá média.

Při posuzování důvěryhodnosti dvou zpráv, z nichž jedna byla ze zpravodajského webu a druhá z dezinformačního, zvolila správnou odpověď polovina.

Většina se s nepravdivými informacemi setkává

Mediální gramotnost, tedy schopnost porozumět informacím a třídit je, má podle autorů výrazný vliv na vnímání role médií v demokratické společnosti. Žáci s větší mírou této gramotnosti výrazně častěji souhlasí s tvrzením, že jsou nezávislá média důležitá pro fungující demokracii.

„Tito středoškoláci také považují za méně důvěryhodná média, která vlastní politici,“ poznamenala koordinátorka programu Jeden svět na školách Táňa Abrhámová.

Kolem třetiny dotázaných v průzkumu uvedlo, že zná nějaké dezinformační weby. Asi 88 procent žáků zároveň odpovědělo, že se na internetu setkává s nepravdivými informacemi. Při posuzování důvěryhodnosti dvou zpráv, z nichž jedna byla ze zpravodajského webu a druhá z dezinformačního, zvolila správnou odpověď polovina středoškoláků.

Mnozí za veřejnoprávní označili komerční stanice

Žáci středních škol si v průzkumu nebyli jisti, která média jsou veřejnoprávní. Mnozí označili za veřejnoprávní i komerční televize, rádia nebo weby. Například web Parlamentní listy považuje za veřejnoprávní, nebo neví, zda je, či není médiem veřejné služby, přibližně 57 procent žáků, uvedli autoři průzkumu.

Respondenti se neorientovali ani ve vlastnících soukromých médií. Nejvíc znali Jaromíra Soukupa, kterého správně k TV Barrandov přiřadilo 62 procent dětí. U ostatních soukromých médií klesl podíl správných odpovědí pod polovinu. Například server iDnes spojilo správně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) 48 procent respondentů a web Aktuálně se Zdeňkem Bakalou 35 procent.

To, že obsah zobrazovaný na síti Facebook řídí matematické algoritmy, věděly v průzkumu asi dvě pětiny žáků. Podobné množství jich nevědělo, že příspěvky s označením „Sponzorováno“ jsou placená reklama. Žáci z gymnázií odpovídali celkově lépe než ti z ostatních škol.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám