Nejmenší nově nalezený objekt, pojmenovaný Valetudo podle římské bohyně zdraví (podle legendy pravnučka boha Jupitera), má průměr menší než jeden kilometr.

Měsíce neobíhají planetu stejným směrem

„Neobvyklá je oběžná dráha této podivné koule, která je odlišná od všech ostatních známých Jupiterových měsíců,“ uvedl podle agentury AFP Scott Sheppard z vědeckého ústavu Carnegie Institution for Science ve Washingtonu, jehož tým má na objevu stěžejní podíl.

Právě kvůli její oběžné dráze experti označují Valetudo za podivnou. Kolem své planety totiž tento nejmenší měsíc oběhne ve směru její rotace (má tzv. prográdní dráhu) jednou za rok a půl a jeho nakloněná oběžná dráha protíná orbity roje dalších měsíců, které se naopak pohybují proti rotaci Jupiteru.

Prográdní dráha je oběžná dráha přirozeného nebo umělého kosmického tělesa kolem planety, při níž těleso vykonává pohyb ve směru otáčení planety.
Retrográdní dráha znamená v tomto případě pohyb proti směru otáčení planety.

Devět z nových měsíců je součástí vzdáleného vnějšího roje měsíců, které se pohybují v oběžné dráze nazvané retrográdní – to znamená opačný směr vůči otáčení rotace Jupiteru.

Tyto vzdálené retrográdní měsíce se považují za pozůstatky tří kdysi větších mateřských těles, které se při kolizích s asteroidy, kometami nebo jinými měsíci rozpadly. Nově objevené retrográdní měsíce obíhají svou planetu asi dva roky.

Dva další měsíce jsou součástí užší vnitřní skupiny měsíců, které se pohybují prográdně – čili ve stejném směru jako rotace planety. Považují se za fragmenty rozbitých větších měsíců. Tyto bližší měsíce (v porovnání s dalšími nyní nalezenými) Jupiter obcestují za necelý rok.

Planeta Jupiter zachycená sondou Juno

Planeta Jupiter zachycená sondou Juno

FOTO: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Gerald Eichstäd/Seán Doran

Na rozdíl od vnitřních prográdních měsíců má tedy zvláštní měsíc Valetudo vzdálenější oběžnou dráhu, která křižuje ony retrogrády.

Taková situace je poměrně nestabilní. Hrozící čelní kolize mohou měsíce i rozprášit. Třeba ale takto vzniknou některé ještě menší, jak připomněla AP.

Pátrání po objektech: Od největších po nejmenší

„Známé takzvané Galilejské měsíce Jupiteru jsou značně masivní předměty velikostně srovnatelné s naším Měsícem či dokonce s planetou Merkur. Postupně ale hledáme stále menší a menší předměty dále od Jupiteru, což je samozřejmě čím dál obtížnější,“ okomentoval nová zjištění pro agenturu AP astrofyzik Ralph Cordey z divize společnosti Airbus pro obranu a vesmír (Airbus Defence and Space).

Dříve tím pádem tyto „nové“ měsíce nešlo nalézt, protože jsou jednoduše příliš malé – s průměrem zhruba od jednoho do pěti kilometrů.

Z tuctu nových malých měsíců bylo 10 objeveno nedávno, jiné dva byly podle AP identifikovány již o něco dříve. Tým je poprvé spatřil na jaře roku 2017, když hledal vzdálená tělesa sluneční soustavy jako součást „honby“ za potenciální mohutnější planetou daleko za trpasličí planetou Pluto.

ČTĚTE TAKÉ:
Pluto se skládá z miliardy komet, tvrdí vědci

Proč některé z měsíců putují jedním směrem a jiné opačně? Nejen tato otázka bude vědce zajisté ještě nějaký čas provokovat i motivovat k práci.

K objevu neznámých měsíců astronomové využili teleskopy v Chile a v amerických státech Arizona a Havaj. Uvidíme, co přinesou další výzkumy.

Nejde navíc o jedinou novinku související s touto obří planetou. Čeští odborníci letos pomohli odhalit, že četnost blesků na Jupiteru je skoro stejná jako na Zemi. [celá zpráva]