Umělá inteligence se podle Bengia vyvíjí příliš rychle a vymyká se jakékoli kontrole, tvrdí kanadský expert v reportáži, kterou o něm přinesl francouzský týdeník L´Express.

"Společnost nepostupuje kupředu stejně rychle jako technologie, v sázce je přitom hodně," řekl Bengio, který stojí v čele montrealského institutu pro strojové učení MILA.

"Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci přijdou o práci? Necháme policii a soudy, aby se řídily algoritmy předpovídajícími riziko zločinu při zatýkání nebo souzení občanů? O všech těchto otázkách je třeba debatovat," soudí rodák z Francie, jenž podle L´Express dosud odmítal všechny nabídky gigantů ze Silicon Valley, aby se mohl věnovat univerzitnímu výzkumu.

Studie zveřejněná na posledním ekonomickém fóru v Davosu podle L´Express předpovídá, že v příštích pěti letech kvůli umělé inteligenci ztratí ve světě práci 7,1 milionu lidí.

Růst nebo velké problémy

"Důsledky budou nesmírné," souhlasí Jean-François Gagné, generální ředitel start-upu Element AI, který založil spolu s Bengiem. Firma pomáhá podnikům přizpůsobovat se umělé inteligenci. Bengio se obává, že ve společnosti vznikne vůči umělé inteligenci odpor a lidé ji začnou odmítat.

"Přitom tato technologická revoluce rovněž otevírá cestu k růstu," míní vědec.

Kanadský počítačový expert se spolu s Francouzem Yannem LeCunem a Britem Geoffreym Hintonem na konci 90. let začal věnovat oblasti, jíž se jiní vědci nezabývali - metodě strojového učení nazývané deep learning.

Metoda se inspirovala fungováním lidského mozku - sítě umělých neuronů přijímají a analyzují informace, a když jich vstřebají dostatek, mohou být "vycvičeny" k tomu, aby rozpoznávaly obrazy, zvuky nebo text, píše L´Express.

Práce trojice vědců se stala základem mnoha projektů Googlu, Applu, Facebooku nebo Amazonu, tedy firem, které mají k dispozici miliardy uživatelských údajů.