Potíž je v tom, že na různé typy škol se používá stejný maturitní mustr, takže žáci učilišť až ze 60 procent propadají z matematiky, zatímco studenti gymnázií stejnými testy hladce proplouvají. A to si ministr školství Robert Plaga (ANO) maluje, že návrh, jak maturity změnit, by mohl být hotový už do podzimu.

Plaga se shoduje s šéfem sněmovního školského výboru Václavem Klausem ml. (ODS), že by stačilo maturitu okleštit jen na didaktické testy z češtiny, cizího jazyka a matematiky.

Státní maturitní zkouška musí být jednotná. Učňům stačí učňovská či mistrovská zkouškaVáclav Klaus ml.

Všechny předměty mají být od roku 2021 povinné pro gymnázia a lycea, pro většinu ostatních škol o rok později. Stát by tak už nekontroloval ústní zkoušky a slohové práce.

Ministr ale také připustil, že gymnázia a lycea by mohla mít obtížnější test z matematiky. „Řešení může být rozdělení na matematiku a matematiku+, nebo mistrovskou zkoušku a maturitní matematiku,“ uvedl Plaga.

Ministr školství Robert Plaga

Ministr školství Robert Plaga

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Ale Klaus by další úrovně nepřidělával. „Státní maturitní zkouška musí být jednotná. Jinak to nemá smysl organizovat. Učňům stačí učňovská či mistrovská zkouška,“ napsal Právu.

„Jsem hodně zvědavá na to, jaké reakce vyvolá například dvojí úroveň maturity z matematiky se zapojením ‚matematiky+‘, nebo nové pojetí mistrovské zkoušky jako osvědčení ‚stupně vzdělání‘,“ poznamenala Plagova předchůdkyně Kateřina Valachová (ČSSD).

Dvojí úroveň maturity totiž může vyřešit rozpor v tom, že učni i gymnazisté mají stejný typ zkoušky. Zatímco ti první ji třeba potřebují jen proto, aby mohli vykonávat živnost, pro druhé je to podmínka vstupu na vysokou školu. Otázkou pak je, jak by náročnost byla nastavena.

Matematiku+ si zvolilo 2027 studentů

Matematika+ je těžký test pro ty maturanty, kteří se chtějí hlásit na matematickou či technickou vysokou školu. Některé fakulty tuto zkoušku uznávají jako součást přijímacího řízení. Letos speciální test matematiky+ vykonalo jen 2027 studentů a 86 procent úspěšně.

„Matematika+ se dlouhodobě zkouší, ale je mnohonásobně těžší než současná maturitní matematika. Kdybychom ji zavedli pro gymnázia jako povinnou, tak se nedá říct, že by byla automaticky lepší úspěšnost. Není to druhá úroveň, ale zjednodušení vstupu na VŠ jedním testem,“ řekla Právu Valachová.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)

FOTO: Petr Horník, Právo

Předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček se ale domnívá, že by model se dvěma úrovněmi nebyl spravedlivý. Když někdo má maturitní zkoušku, tak může studovat na VŠ. Budu moct s tou nižší úrovní také studovat na VŠ? Anebo bych mohl jen na některé obory VŠ? Nedá se to takto jednoduše říct,“ řekl Právu.

Valachová: Laťku už snižovat nelze

Podle Valachové jsou současné maturitní testy na tak nízké úrovni, že laťku už není kam snižovat. Pro gymnazisty jsou lehké, studenti a žáci jiných oborů si na nich ale lámou zuby ve velkém, Jiří Zajíček se ale domnívá, že by model se dvěma úrovněmi nebyl spravedlivý, na učilištích jich propadá až 60 procent.

Před čtyřmi lety se uvažovalo o tom, že učňovské školy by nemusely podstupovat maturitu, ale jejich absolventi by si mohli udělat mistrovskou zkoušku, která by ověřila odborné schopnosti, nikoli všeobecné, a předcházely by jí i dva roky praxe.
Držitelé mistrovské zkoušky by pak mohli vykonávat činnosti, které mohou dělat dnes pouze s maturitním diplomem. Tento návrh ale zapadl.

Mistrovská zkouška? Jen glejt před dílnou

„Mistrovská zkouška je dnes v režimu zákona o uznávání další kvalifikace, takže v této podobě s tím nemá co dělat. Týká se jen vybraných profesí, má sloužit pro lidi, kteří už mají výuční list, vykonávali nějakou řemeslnou praxi, pak složí mistrovskou zkoušku, která neslouží vůbec k ničemu, pouze deklaruje, že jsou mistrem svého oboru,“ sdělil Zajíček.

A u toho by například školský expert KSČM Ivo Pojezný zůstal. „Mistrovská zkouška by neměla nahrazovat míru teoretické přípravy, tedy ani maturitu. Má garantovat nejvyšší kvalitu řemeslníka, tedy kariérní postup po dalším profesním vzdělávání,“ řekl Právu.

Podle Valachové je sice možné zavést více úrovní maturitní zkoušky pro různé obory, ale tím se samo o sobě nic nevyřeší. V první řadě je třeba změnit rámcové vzdělávací programy, jak bylo naplánováno už přede dvěma lety.

„Vzdělávací systém se pokrytecky tváří, že výstup z gymnázií a odborných škol je shodný, ale obsah vzdělávání se nepotkává s tím, co se na konci ověřuje,“ zdůraznila.

Maturita měla zaručit stejnou úroveň vzdělání

Podle slov Tomáše Feřteka ze spolku pro informace ve vzdělávání EDUin by bylo namístě se opět začít bavit o účelu státní maturity. „V roce 2010 byly ty cíle nereálné a nestanovily se parametry, podle kterých posoudíme, jestli byl student úspěšný. Jsme na úrovni dojmologie. Někdo si myslí, že se to osvědčilo, někdo že ne. Ať nám napřed někdo řekne, jaký je cíl, a teprve potom se bavme o tom, co má kontrolovat stát a co ne,“ uvedl.

Původně maturita měla stanovit nepodkročitelnou hranici úrovně vzdělávání, zajistit srovnatelnost mezi studenty v různých letech a nabídnout vstupenku na vysokou školu. Jenže nic z toho není uzákoněno, testy mají v různých letech různou obtížnost a vysoké školy na ně často nedbají.