Hlavní obsah

Na čtvrtek připadá Den prázdných tříd

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Budou ve čtvrtek 17. května školy prázdné? Na tento den totiž připadá mezinárodní Den prázdných tříd. Žáci a studenti se svými učiteli budou moci opustit třídy a strávit tento den, nebo alespoň jednu vyučovací hodinu, venku: na školní zahradě či hřišti, v blízkém parku nebo zkrátka někde v přírodě. Pod širé nebe je možné přesunout vlastně skoro každé téma výuky. Připojit se mohou jednotlivé třídy i celé školy - mateřské, základní i střední.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Takzvaný Outdoor Classroom Day zavedla v roce 2012 skupina londýnských učitelů jako svátek vzdělávání na čerstvém vzduchu, a to s cílem podpořit venkovní vzdělávání a motivovat další učitele, aby během daného dne strávili alespoň jednu vyučovací hodinu se svými žáky mimo budovu.

Z původní malé iniciativy se během pár let stala mezinárodní kampaň, která každým rokem nachází rostoucí počet příznivců z celého světa.

Nezůstat u jediného dne

Také v ČR si již výuka venku nachází své příznivce. „Největší přínos vidím v tom, že děti se ve venkovním prostředí dívají na svět jinýma očima, jsou radostnější, spontánnější, otevřenější,“ poznamenala Monika Olšáková, která učí chemii, přírodopis a angličtinu na Základní škole Janovice na úpatí Beskyd.

Školáci ve věku sedm až 15 let se během školního vyučování i přestávek dostanou ven jen minimálně.
výzkum České děti venku

O to, aby nezůstalo jen u jednoho dne v roce, usiluje iniciativa Učíme se venku, kterou podporuje množství organizací. Nedávno dokonce získala v soutěži Eduína 1. cenu odborné poroty za inovace za vzdělávání.

Děti jsou překvapené, že se venku učí

„Učit se venku děti baví. Je to názorné, třírozměrné, pestré a přináší to mnoho nových podnětů. Spojení se skutečným světem přináší dětem pocit větší smysluplnosti učení,“ vysvětlil Petr Daniš ze vzdělávacího centra Tereza, které zastřešuje iniciativu Učíme se venku.

To potvrdil i Marián Diviš, který na Střední průmyslové škole Karviná učí matematiku, chemii a informační technologie. „Žáci bývají překvapeni, že když jdeme ven, tak se učíme. A podruhé když zjistí, jak rychle hodina uběhla. Přitom komplexnost činností, které se venku dají využít, dává možnost obměňovat výuku a stále vymýšlet něco nového. Žáci se tak nejen něco naučí, ale i zažijí, vyzkoušejí a poznají,“ dodal.

Výuka jindy sevřená stěnami školních tříd se venku obvykle oživí. Podle odborníků zlepšuje kontakt s přírodou pozornost i soustředění, zároveň snižuje stres. „Venku děti rozvíjejí nejen své znalosti, ale současně se posilují vztahy mezi dětmi a s učiteli,“ uzavřel Daniš.

Pravidelné učení venku může mít pozitivní vliv i na zdraví. Pobyt a pohyb venku snižují nadváhu a zlepšují fungování imunitního systému.

Jak ukázal nedávný výzkum s názvem České děti venku, školáci ve věku sedm až 15 let se během školního vyučování i přestávek dostanou ven jen zcela minimálně.

Reklama

Související články

Roste popularita online domácích úkolů

Se zaváděním digitálních technologií do výuky se proměňuje i podoba vyučovacích hodin, stejně jako způsob domácí přípravy. Místo klasických cvičení zadávají...

Vrátit dílny do škol? Chybí čas i peníze

Záměr vlády obnovit ve školách povinnou výuku praktických dovedností, jako jsou dílny a pěstitelské práce, naráží ve školní realitě na spoustu „ale“. Řada škol...

Výběr článků

Načítám