Vesmírná sonda amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) přistála na povrchu Marsu v roce 2012. Dosedla v kráteru Gale, od té doby ale robotické vozítko urazilo kus cesty. Konkrétně 18 kilometrů na hřeben Vera Rubin, který je pojmenován po věhlasné americké astronomce.

Takzvaný impaktní kráter Gale má v průměru 154 kilometrů a vznikl před 3,5 až 3,8 miliardami let. Jako impaktní astronomové označují ty krátery, které vznikly po dopadu jiného vesmírného tělesa. Aby se Curiosity na okraj kráteru Gale vyšplhala, musela překonat výškový rozdíl 327 metrů.

Cesta, kterou sonda Curiosity od přistání v roce 2012 urazila.

Cesta, kterou sonda Curiosity od přistání v roce 2012 urazila.


Rozhled 80 kilometrů

„Přestože Curiosity nepřetržitě stoupala pět let, je to vůbec poprvé, co se můžeme ohlédnout zpět za celou naší misí. Z našeho výběžku na hřebenu Vera Rubin jsou vidět rozsáhlé pláně, které se rozprostírají až k severnímu pohoří kráteru Gale,“ uvedl k snímkům pořízeným 25. října loňského roku vědecký vedoucí mise Ashwin Vasavada. Díky extrémně řídké atmosféře je na snímcích možné vidět i horu vzdálenou 80 kilometrů od vozítka.

Primárním účelem mise sondy Curiosity však není posílat domů pohledy, nýbrž pátrat po životě, který kdysi mohl na Marsu existovat. Jedná se o nejdokonalejšího robota, kterého kdy lidstvo do vesmíru vyslalo. Když v roce 2012 sonda na Marsu přistávala, provedla nejsložitější přistávací manévr, jaký kdy lidstvo na dálku uskutečnilo – takzvaný nebeský jeřáb.