Dvojice pardubických vědců začala před lety na projektu pracovat na přání Vladimíra Velebného, ředitele společnosti Contipro, která se zabývá výrobou a výzkumem kyseliny hyaluronové.

Hlavní přínos materiálu tkví v tom, že využívá schopnosti kyseliny hyaluronové přenést biologicky aktivní sloučeniny do kůže či organismu. Tím dochází k rychlejší léčbě poranění.

„Kyselina hyaluronová je přirozenou součástí kůže. V lidském organismu slouží i jako přenašeč. V začátku naší spolupráce přišel Velebný s nápadem využít této její schopnosti k přenosu biologicky aktivních sloučenin do kůže či organismu. A tak jsme začali přemýšlet, jak ji takzvaně zvláknit,“ vysvětlil Hrdina. Zvlákňování je proces přeměny tekuté látky na textilní vlákno.

„Kolega Burgert vytvořil vstupní hypotézu, že kyselina je lineární molekula podobná celulóze, proto by z ní mělo jít vytvořit vlákno. Začali jsme tedy společně pracovat na úplně novém projektu zvláknění kyseliny hyaluronové,“ doplnil.

Nekonečné vlákno

Po sedmi letech došli chemici ke dvěma výstupům – umějí již vytvořit nekonečné vlákno a staplová mikrovlákna kyseliny hyaluronové. Nevytvářeli příměsi kyseliny hyaluronové, zvolili řešení ve formě vhodné morfologie mikrovlákna.

Jako staplová vlákna se označují všechny spřadatelné přírodní materiály a stříže z chemických vláken. Souhrnný pojem staplové příze se běžně používá pro výrobky předené z těchto vláken a vzájemných směsí.

„Vyšli jsme z technologií, které jsou v textilním průmyslu již dlouho známé: z mokrého zvlákňování a dloužení vláken. Vyvinuli jsme ale nový technologický postup a způsob jejich využití,“ popsal Hrdina.

Burgerta napadlo, že by místo klasických textilií mohli vyrobit textilii netkanou, která se dělá lisováním jako papír a kterou by bylo možné vyrobit z krátkých staplových mikrovláken.

„Sestavil vlastní stroj na jejich výrobu. Lisováním a následným sušením vznikla netkaná textilie. Pod mikroskopem jsme zjistili, že jsme vytvořili velmi dobré, pružné a pevné mikrovlákno,“ pokračoval Hrdina.

Nový stroj

Později vědci zjistili, že fáze procesu výroby musejí mít specificky nastavené podmínky. Zlepšení technologických postupů umožnilo připravit listy pevného a pružného hyaluronového papíru, které mají hmotnost pět gramů na metr čtvereční a jsou tak ideální pro využití ve zdravotnictví. Když se proces navíc provede mechanicky správně, jsou schopni dostat se až na nanovlákna.

Výroba mikrovláken ve společnosti Contripro

Výroba mikrovláken ve společnosti Contipro

FOTO: Univerzita Pardubice

Hlavní přínos materiálu tkví tedy v tom, že využívá schopnosti kyseliny přenést biologicky aktivní sloučeniny do kůže nebo organismu. Tím pádem dochází k rychlejší léčbě poranění, navíc bez příměsí.

Z původního prototypu následně firma z Dolní Dobrouče vyrobila poloprovozní stroj, který má rozměry kancelářského stolu a slouží k výrobě daného materiálu.