„Nízká hladina kyslíku snižuje rozlohu oblastí v mořích a oceánech, kde mohou živočichové nerušeně žít. Téměř všechno živé potřebuje ke svému životu kyslík. Pokud ho mají živočichové ve svém prostředí nedostatek, omezuje to jejich růst, zvyšuje náchylnost k různým chorobám a mění fungování potravního řetězce,” cituje server The Daily Mail hlavní autorku studie Denisu Breitburgovou ze Smithsoniánského environmentálního výzkumného centra ve Washingtonu.

„Abychom tento neblahý trend zvrátili, bylo by třeba dramaticky snížit emise skleníkových plynů a zredukovat vypouštění nečistot a hnojiv do pobřežních vod,“ dodala Breitburgová.

Kyslík chybí i mimo mrtvé zóny

Problémy ale začínají už i mimo mrtvé zóny, tvrdí vědci. Už malý pokles obsahu kyslíku ve vodě může u živočichů brzdit jejich růst, zhoršovat reprodukční schopnosti a vést k nemocem či uhynutí.

Kde je málo kyslíku, tam se navíc ve větší míře uvolňují nebezpečné chemické látky, jako je oxid dusičitý, což je skleníkový plyn až 300krát škodlivější než oxid uhličitý, a také toxický sirovodík. Zatímco některým druhům se v mrtvých zónách daří, celková biodiverzita upadá.

Nebezpečné bujení řas problém zhoršuje

V pobřežních vodách způsobuje znečištění hnojivy a dalšími látkami rozsáhlé bujení řas. Ty při svém rozkladu vysávají z vody další kyslík, a celý proces se ještě zrychluje.

Vědci varují, že je nutné soustředit se na důvody, proč se mrtvé zóny rozšiřují, aby se neutěšený stav mohl zlepšit. Dokonalejší kanalizační systémy by mohly udržet nečistoty mimo zdroje vody, čímž by se zlepšily podmínky i pro lidi. Snižování emisí z fosilních paliv nejen pomáhá v boji proti změně klimatu, ale také lidem umožňuje dýchat čistší vzduch.

„Pokles oceánského kyslíku je jedním z nejvážnějších dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Je to ale problém, který je možné vyřešit. Zastavit změny klimatu by vyžadovalo úsilí celého světa, ale i menší, lokální, změny mohou pomoci. Když si uvědomíte rozsah změn, které by bylo potřeba udělat, může to být poněkud skličující. Nicméně je třeba to udělat, kvůli záchraně našich oceánů a vlastně i celé planety,” dodala Breitburgová.