Zuby a kosti zvířete byly nalezeny u bývalého důlního města Saint Bathans ve středu Jižního ostrova Nového Zélandu. Vědci na místě nálezu pracují už 16 let.

Pravěký netopýr byl třikrát větší než ten současný a vážil 40 gramů, odhadují odborníci ve studii. Létal, ale rovněž běhal po čtyřech, potravu si na zemi hledal prohrabáváním vegetace.

Po rozpadu superkontinentu se vývoj rozdělil

„Specializované zuby a velký rozměr nalezeného tvora prozrazují, že se vedle rostlinné stravy živil i drobnými obratlovci podobně jako jeho někteří jihoameričtí bratranci,” uvedla autorka studie Sue Handová.

Zhruba takto měl pravěký netopýr vypadat

Patřil do rodiny netopýrů, kteří kdysi žili v jižních částech Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a možná i Antarktidy, dodala.

Pravěký netopýr dostal jméno Vulcanops jennyworthyae podle Jenny Worthyové, která jej nalezla, a podle římského boha ohně Vulkána, jenž ve jméně odkazuje na tektonický charakter Nového Zélandu.

„Tento zvláštní netopýr patří mezi ty nejpodivnější zkameněliny, na které jsme tu narazili,” komentoval nález člen výzkumného týmu, Novozélanďan Alan Tennyson. Mezi jeho kolegy jsou vědci z Austrálie, BritánieSpojených států.

Území Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a Antarktidy byla před 500 milióny let propojena v superkontinentu Gondwana. Vědci tvrdí, že po jeho rozpadu a klimatickém ochlazení se vývoj hrabavých netopýrů a jejich jihoamerických příbuzných oddělil.

Za připomenutí stojí rovněž zjištění z loňského roku, dle kterého byli dříve savci výhradně jen nočními zvířaty. A teprve až s vyhynutím dinosaurů se „odvážili vyjít na světlo”. [celá zpráva]