Napříč lidskou populací převažuje tendence využívat spíš pravou ruku a stranu těla. U včel se zdá, že jsou obě strany zastoupeny rovnoměrně. Včely zřejmě mohou být stejně tak dobře praváci, leváci, nebo nevyhraněné.

Vědci na Queenslandské univerzitě v Austrálii dokázali, že včely nedávají pouze přednost létání doprava nebo doleva. Během pokusů zjistili, že včely dokážou také rozlišovat mezi menšími a většími otvory, přičemž si pro hladší a bezpečnější průlet vybírají ty větší.

„Některé včely vykazují silnou inklinaci do prava, jiné do leva, další vůbec žádnou,“ vysvětluje pro web Science Alert neurolog a biolog Mandyam Srinivasan.

Polovina včel ukazuje známky laterality

Aby vědci mohli určit, jaké straně těla dávají včely přednost, použili 102 včel označených různými barvami, aby je dokázali rozlišit. Tyto včely pak nechali volně létat. Posléze jim ukázali asi 120 cm dlouhý tunel, kde na konci byla potrava a uprostřed překážka, v níž byly dva otvory. U těch mohli vědci měnit velikost a polohu.

Když byl jeden otvor dvojnásobně široký oproti druhému, vybralo si 80 procent včel k průletu právě ten. Zajímavé to začalo být ve chvíli, kdy byly oba otvory stejně velké. Asi 55 % včel během průletů neukázalo žádnou stranovou preferenci. Ze zbylých 45 % polovina jednoznačně dávala přednost pravá straně a druhá levé.

Když pak vědci pouštěli do tunelu postupně jednu pro druhé jen ty včely, které vykazovaly lateralitu, byly výsledky opravdu zajímavé. Pokud byl menší otvor na straně, kterou měla včela ve větší oblibě, trvalo jí delší dobu, než se rozhodla, kterou dírou proletí – zda tou větší a bezpečnější, nebo tou na její preferované straně. A naopak, pokud byl větší otvor na jejich oblíbené straně, rozhodovaly se prakticky ihned.

Včely se tak zařadily na rostoucí seznam živočichů, kteří vykazují známky laterality. Makak rhesus, kosmani nebo třeba krysy mají také šikovnější levou nebo pravou stranu těla, stejně jako některé další druhy hmyzu. Čmeláci mají oblíbený směr, kam zatáčejí, a některé kobylky při překonávání mezer a děr natahují dopředu vždy jen jednu končetinu. U kobylek se může jednat o úsporu mozkových kapacit – nemusejí přemýšlet nad tím, co udělají, a šetří tak čas.

Lateralita pomáhá při letu v roji

Tým z Queenslandské univerzity věří, že jejich výsledky ukazují, že se u včel vyvinula lateralita jako optimální strategie pro let v roji.

„Představme si zjednodušený scénář, v němž má skupina včel na výběr, jak proletí jedním ze dvou otvorů skrze husté houští,“ napsali vědci ve zprávě o výzkumu, kterou publikovali v časopisu PLOS One.

„Nebylo by praktické, kdyby všechny včely inklinovaly třeba k levé straně, protože v tom případě by všechny včely chtěly letět doleva, čímž by si navzájem jen překážely a zhoršovaly si bezpečnost průletu křovím. Nebylo by ani vhodné, kdyby včely lateralitu nevykazovaly vůbec, protože v tom případě by se skupina nevyhraněných včel snažila vždy proletět větším ze dvou různých otvorů, čímž by se opět zpomalil postup roje.“

Tým z laboratoře doktora Srinivasana už objevil, proč se ptáci čelně nesrážejí při letu. Uhýbají totiž vždy do prava, takže se dokážou bezpečně vyhnout. Tento výzkum by mohl být využit v bezpečnosti letectví. Nový výzkum včel, řekl doktor Srinivasan by zase mohl přispět k vylepšování řízení a navigace dronů.