Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět miliónů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s úmrtím, nemocí a životními podmínkami přitom dosahují astronomických 4,6 biliónu dolarů (téměř 100 biliónů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.

„Existuje mnoho studií týkajících se znečištění, ale nikdy nevyvolaly takovou pozornost jako například AIDS nebo změna klimatu,” uvedl epidemiolog a hlavní autor studie Philip Landrigan z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. V této studii byla poprvé porovnána data o nemocech a úmrtích způsobených rozličnými formami znečištění.

Páteční smog v Dillí

Páteční smog v Dillí

FOTO: ČTK/AP

Podle odborníků je devět miliónů předčasných úmrtí jen částečným odhadem. Až budou vyvinuty nové analytické metody, toto číslo se nepochybně zvýší. Na Zemi je stále spousta potenciálních toxinů, neboť dosud byla testována toxicita jen necelé poloviny z 5000 chemikálií, které se do životního prostředí dostaly po roce 1950.

Trpí hlavně ti nejchudší

Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, nebo-li 2,5 miliónu lidí (2015). Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím - jde o více než 1,8 miliónu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.

Přesto, že zmíněný odhad devět miliónů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší, než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách 15krát méně.

Zpráva poukazuje rovněž na ekonomické dopady. Lidé, kteří jsou nemocní nebo zemřou, nemohou přispívat do ekonomiky. Studie cituje data americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), podle níž USA od roku 1970, kdy Kongres přijal zákon o čistotě ovzduší, získaly 30 dolarů na každý dolar vynaložený na kontrolu ovzduší. Odstranění olova z benzínu přineslo americké ekonomice od roku 1980 v souhrnu dalších šest bilionů dolarů.

Snížení znečištění ovzduší vyhlásila v dubnu za prioritní globální cíl Světová banka, v prosinci se pak uskuteční vůbec první konference OSN na toto téma.

Jak uvedl představitel Světové banky Ernesto Sánchez-Triana, vazba mezi znečištěním a chudobou je zcela zřetelná a kontrola znečištění by pomohla řešit mnoho dalších problémů, od změny klimatu až po podvýživu. „Toto spojení nelze ignorovat,” zdůraznil Sánchez-Triana.