Srážku dvou po spirále se k sobě přibližujících těžkých neutronových hvězd vzdálených 1,3 miliónu světelných let zachytil 17. srpna ve 14:41 SELČ nejprve LIGO. O dvě sekundy později Fermiho teleskop NASA zachytil výtrysk paprsků gama v proudech emitovaných póly při ohromné kolizi.

O hodinu později srážku zachytila obdoba LIGO, evropský Virgo. Ten pomohl detekovat místo srážky a bylo vydáno upozornění pro všechny astronomické observatoře. Na 70 kosmických a pozemních teleskopů se otočilo, aby sledovaly rudou záři.

V závěrečné fázi přibližování okolo sebe hvězdy o průměru 20 km, které jsou hmotnější než Slunce, obíhaly třicetkrát za sekundu, přičemž byly vzdálené 320 km, uvedl list The Guardian. Jádro těchto hvězd je tvořeno pouze neutrony. Oběh se zrychluje a v poslední fázi okolo sebe obíhají 2000krát za sekundu. Pak se srazí, a přitom vyzáří ohromné množství paprsků gama. Astronomové pak zachytí nové světlo na obloze. List New York Times uvedl s nadsázkou, že jde o největší ohňostroj ve vesmíru.

Spektrometry byly v záření schopny detekovat i těžké kovy, jako jsou stříbro a zlato. Potvrdilo se tak, že právě při srážce neutronových hvězd mohou vznikat těžké kovy, což doposud nebylo prokázáno. „Je to první skutečné potvrzení, že těžké prvky jako zlato, platina a uran vznikají výhradně nebo především při kolizi neutronových dvojhvězd,“ dodal ředitel LIGO Dave Reitze.

Teleskop ESO v Chile zachytil světlo emitované kilonovou

Teleskop ESO v Chile zachytil světlo emitované kilonovou

FOTO: Profimedia.cz

Obě neutronové hvězdy se zřejmě změní v černou díru, i když je to zatím jen hypotéza. „Neutronové hvězdy jsou mezi hvězdou a černou dírou,“ řekl vědec z projektu Ligo Andreas Freise. „Když se dvě z nich srazí, očekáváme, že se zhroutí do černé díry. Je to zřejmě první pozorování vytvoření černé díry, v místě, kde dříve nebyla,“ dodal ještě.

„Co je na tomto objevu úžasné, je, že jsme získali poprvé plný obraz jedné z nejnásilnějších kataklyzmatických událostí ve vesmíru. Je to největší pozorování, které se kdy uskutečnilo,“ řekl ředitel LIGO Reitze.

Nobelova cena za detekci gravitačních vln

Spekulace o novém objevu se objevovala v posledních třech týdnech, když jeden astronom z texaské univerzity informoval o novém objevu Laserového interferometru gravitačních vln.

Právě za detekci gravitačních vlny pomocí nového zařízení byla udělena letošní Nobelova cena za fyziku Raineru Weissovi, Barrymu C. Barishovi a Kipovi S. Thornemu. V této souvislosti Weiss zmínil i možnost využít LIGO k pozorování neutronových hvězd. [celá zpráva]

Nobelova cena za fyziku byla udělena za příspěvek ke konstrukci detektoru gravitačních vln LIGO a za jejich detekci, oznámila Královská švédská akademie věd.

Teleskop ESO v Chile zachytil srážku neutronových hvězd

Teleskop ESO v Chile zachytil srážku neutronových hvězd

FOTO: Profimedia.cz

Momentálně jsou na světě tři observatoře umožňující zachycovat gravitační vlny, v USA jsou dvě identické observatoře LIGO, třetí Virgo je v Itálii. Tři observatoře umožňují nejen navzájem potvrdit objevy, ale také zjistit bod, odkud gravitační vlny přicházejí.

Astronomové označují tuto srážku dvou neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy s černou dírou za kilonovu. Při ní se emitují silná elektromagnetická záření a také gravitační vlny.

Kilonova byla poprvé detekována v létě 2013 Hubbleovým teleskopem, který zachytil krátký výtrysk paprsků gama.