Cílem projektu jménem SMILE je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev se označuje také jako sluneční vítr. Sluneční vítr je proud částic vycházejících ze Slunce, obvykle rychlostí 450 kilometrů za sekundu.

Měření jeho vlivu na magnetosféru Země bude probíhat unikátní metodou, a to pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Magnetosféra je označení pro oblast kolem vesmírného tělesa (hvězda, planeta), ve které jsou sledované magnetické síly větší než v okolí.

Zobrazení dříve neviditelného

Zkratka SMILE nemá nic do činění s úsměvem (z angl. smile = úsměv, usmát se), je odvozena z názvu Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Půjde o menší družici o hmotnosti 300 kilogramů a užitečným zatížením 60 kg. Její start do vesmíru se plánuje na rok 2021.

Mezi další cíle projektu patří zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické vědy – právě díky zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

Vývoj takzvaného račího oka

Oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu, který vede René Hudec z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

„Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let. Dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE,“ poznamenal k tomu Hudec.

Rozsah české účasti na projektu se bude postupně dále upřesňovat. Především by podle ČVUT mělo jít o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, konkrétně hlavního přístroje: rentgenového teleskopu. Zejména pak na vytvoření jeho mechanické konstrukce, sluneční clony či chlazení.

Zatím bez finanční podpory

Vedoucí katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT Petr Páta se vyjádřil k finančnímu zabezpečení projektu. Získání financí je dle jeho slov velkým limitujícím faktorem.

„Nyní se dokončuje podrobná žádost o financování na český výbor PRODEX. Lze jen doufat, že projekt bude v Česku podpořen i finančně, momentálně na něm pracujeme bez jakékoli finanční podpory. Ostatně zapojení českých subjektů a firem do projektu by mnohanásobně vrátilo vynaložené prostředky – v podobě možnosti získání dalších zakázek a kontraktů z ESA,“ dodal.

V prosinci by se v rámci 10. mezinárodní konference o rentgenové astronomické optice AXRO2017, kterou pořádá tým z elektrotechnické fakulty ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR v pražské Vile Lanna, měla představit samostatná sekce projektu SMILE.