Podle stávající předpovědi by měl být svět o 1,3 stupně teplejší oproti dlouhodobým průměrům z 19. století, kdy se teprve začal rozvíjet průmysl. Současná pozorování však zjistila nárůst teplot pouze o 0,9 stupně.

Díky tomuto rozdílu může svět podle Britů vypouštět emise oxidu uhličitého dosavadním tempem ještě dalších dvacet let místo dosud odhadovaných tří až pěti let. Nyní prý existuje šance 2:1, že růst teplot se podaří udržet pod hranicí 1,5 stupně oproti době na počátku průmyslové revoluce. Nepřekročení této meze si vytkla za cíl pařížská klimatická dohoda z roku 2015.

Jeho naplnění ale závisí na tom, zda se se podaří zastavit růst emisí znečišťujících ovzduší a zda ještě před rokem 2030 začne množství emisí klesat.

Nadějí je revoluce v energetice

Menší než očekávané znečištění ovzduší přinesla „revoluce“ v použití obnovitelných energií. „Jsme uprostřed energetické revoluce, která běží rychleji, než jsme si mysleli,“ tvrdí profesor Michael Grubb, jeden z autorů studie, který působí jako klimatický ekonom na britské University College London.

V Grónsku přibylo ledu
Za poslední rok se podle meteorologů z webu Carbon Brief zvýšil objem ledu v Grónsku.
Neví se však, zda jde o odchylku od trendu tání ledovců, či o počátek nového trendu.
Od loňského září do letošního května se v Grónsku objevilo nových 544 miliard tun ledu.
Protože v létě přichází ostrov v průměru o 500 miliard tun ledu, za celý rok od loňského 1. září zjistili vědci poprvé po delší době čistý přírůstek ledu.
V minulých letech ledu spíše ubývalo. I když letní ztráty byly stejné jako letos, v zimě přibývalo jen asi 368 miliard tun ledu. To byl průměr za léta 1981 až 2010.

Díky tomu se stabilizuje množství vypouštěných emisí, a to zejména v Číně. Ta už má díky solárním panelům kapacitu na výrobu sta gigawattů elektřiny. Jen za poslední půlrok instalovala plnou čtvrtinu tohoto výkonu. Vědci poukázali i na Británii, kde se prý ukázalo, že využití větrné energie je mnohem levnější, než se dosud soudilo.

Grubb původně označoval cíle pařížské dohody za „neslučitelné s demokracií“, protože by vyžadovaly příliš rychlé a prudké omezení emisí, a to už během následujících sedmi let. Nyní však tvrdí pravý opak, vlády prý mohou věrohodně přitvrdit své cíle pro omezování emisí, s nimiž přišly v Paříži. „Je naděje, že bychom mohli dosáhnout pařížských cílů,“ prohlašuje.

„Zpomalení“ prý skončilo

Další autor studie, profesor Myles Allen z Oxfordské univerzity ale upozornil, že státy musí se snižováním emisí začít co nejdříve a „posílit“ své závazky z Paříže již příští rok.

Pak prý nebudou nutná velká, skoková omezení v emisích, jichž se obával Grubb. V rozporu se studií Grubba a jeho kolegů je nový výzkum, který podle deníku The Guardian zveřejnil britský meteorologický ústav. Podle tohoto výzkumu naopak skončilo „zpomalení“ v tempu růstu globálních teplot z let 1999 až 2014.

Zpomalení šlo údajně připsat na vrub přírodních procesů v Tichomoří, které vedly ke zrychlení cirkulace vody. Teplo tak bylo „odčerpáváno“ z atmosféry a dostávalo se do hlubin oceánu. S tím je však prý už konec. Během posledních dvou let tak byly teploty podle britských vládních meteorologů více než jeden stupeň nad úrovní předprůmyslové éry.

Rostoucí teplotu ovzduší mají údajně na svědomí pouhá tři procenta tepla zachyceného tzv. skleníkovými plyny. Zbylých 97 procent zadrženého tepla pohlcují oceány, což se projevuje „nezadržitelným“ stoupáním hladiny moří, za nímž stojí nejen tání ledovců, ale zejména to, že teplá voda má větší objem než chladná.