Dalekohled vyrobila německá firma Carl Zeiss Jena, v Ondřejově byl uveden do provozu 23. srpna 1967. Během půl století prošel vývojem a modernizací ovládání i připojených astronomických přístrojů. V současnosti je řízení dalekohledu propojeno s ovládáním takzvaného coudé spektrografu a je plně automatické.

Perkův dalekohled

Perkův dalekohled

FOTO: Astronomický ústav AV ČR

Jméno po žijící legendě české astronomie

Dalekohled nese od roku 2012 jméno po známém astronomovi a emeritním řediteli Astronomického ústavu AV ČR Luboši Perkovi, kterému je již 98 let.

Ten se zasloužil nejen o výstavbu dalekohledu, ale také o rozvoj stelární astronomie v Československu. V minulosti byl vedoucím sekretariátu OSN pro využití kosmického prostoru či ředitelem zmíněného ústavu.

Astronom Luboš Perek se svým dalekohledem

Astronom Luboš Perek se „svým” dalekohledem

FOTO: Astronomický ústav AV ČR

Perkův dalekohled se používá k pozorování hvězd, přesněji řečeno k měření spekter hvězd. Spektroskopická pozorování dalekohledem vedla k řadě vědeckých výsledků. K nejvýznamnějším patří potvrzení hypotézy o dvojhvězdném původu emise některých hmotných hvězd. Díky využití přístroje rovněž došlo k objevení více než 20 vícenásobných hvězdných systémů.

Hvězdárna Ondřejov v 60. letech

Hvězdárna Ondřejov v 60. letech minulého století

FOTO: Astronomický ústav AV ČR

Příjezd dalekohledu do Ondřejova v roce 1967

Příjezd dalekohledu do Ondřejova v roce 1967

FOTO: Astronomický ústav AV ČR

Dalším příkladem jsou pozorování koordinovaná s družicemi, jako studium hvězdy zeta Ophiuchi ve spolupráci s kanadskou družicí MOST a zapojení s družicí Evropské kosmické agentury (ESA) Gaia.

Současná sledování eruptivních hvězd a exoplanet

V současné době se pozorovací programy dalekohledu rozšiřují. Jedním z nich je pozorování takzvaných eruptivních hvězd, druhým je výzkum exoplanet, tedy planet mimo naši sluneční soustavu.

Základní otázky výzkumu exoplanet jsou:

  • Jaké je rozložení exoplanetárních systémů ve vesmíru?
  • Jak se exoplanetární systémy vyvíjejí?
  • Jak exoplanety vypadají, tedy zda mají atmosféry, oceány, případně jestli existují exoplanety vhodné pro život.
Perkův dalekohled

Perkův dalekohled

FOTO: Astronomický ústav AV ČR, ProjectSoft

Odborníci z hvězdárny se zabývají i výzkumem exoplanetárních atmosfér. Ty je nutné pozorovat velkými dalekohledy, nicméně Perkův dalekohled je ideální přístroj, který pomůže vybrat zajímavé kandidáty pro větší dalekohledy, kupříkladu na observatořích ESO (Evropská jižní observatoř).

Dalekohledy střední velikosti mají smysl

Ačkoli je v ČR největší, Perkův dalekohled patří mezi vesmírné teleskopy střední velikosti. Má nadále smysl provozovat dalekohledy střední velikosti v době, kdy astronomii dominují obrovské teleskopy o průměru 10 metrů a kdy se plánuje stavba dalekohledu o průměru 39 metrů?

„Určitě má. Zmíněná dominance je totiž jen zdánlivá,“ vysvětlil vedoucí Stelárního oddělení Astronomického ústavu Miroslav Šlechta.

FOTO: Astronomický ústav AV ČR

Zprovoznění dalekohledu

Zprovoznění dalekohledu

FOTO: Astronomický ústav AV ČR

Velké dalekohledy mají podle něj výhodu, neboť umožňují sledovat extrémně slabé objekty. Na druhou stranu je o pozorovací čas na takových přístrojích enormní zájem. Astronom tak nemá moc šancí na systematické sledování „svých“ objektů. Z takových pozorování se vytrácí časové měřítko.

„A právě zde je význam dalekohledů střední velikosti. Mohou být vhodným doplňkem k těm velkým. Například velice zajímavou a dosud záhadnou hvězdu epsilon Aurigae sledujeme v Ondřejově od roku 2006. Který z astronomů, používajících velké přístroje v Chile, na Kanárských ostrovech nebo na Havaji, se může pochlubit tak dlouhými pozorovacími řadami?“ táže se na závěr.