V roce 2002 sice čítala mrtvá zóna Mexického zálivu při jižním pobřeží Spojených států něco málo přes 22 tisíc kilometrů čtverečních, ale posledních pět let nepřesáhla rozlohu 15 500 kilometrů čtverečních. Letos se však výrazně zvětšila.

Abnormálně silné deště

Mrtvé zóny způsobují prvky dusík a fosfor používané při hnojení. Abnormálně silné deště na středozápadě USA jich letos do vodních zdrojů vyplavily více než obvykle, po řece Mississippi se dostaly až do Mexického zálivu.

Dusík a fosfor stimulují v moři masivní růst řas, které klesají na dno, kde se rozkládají. Právě při tomto procesu se spotřebovává kyslík ve vodě, což činí oblast pro mořské živočichy prakticky neobyvatelnou.

Trvalé následky pro některé živočichy

Mrtvé zóny jsou zpravidla dočasné, končí během podzimu a zimy. Jejich účinky na určité druhy nicméně mohou být trvalé. Agentura Reuters připomíná, že některé studie ukazují, že ovlivňují reprodukci ryb a zastavují růst krevet.

Podle americké televize NBC může být jedním z řešení problému stanovení federálního limitu pro používání živin v hnojivech. Docílení něčeho takového by však bylo nepochybně náročné, muselo by to totiž zavést více než 25 států USA.