Článek
Akce se zúčastnilo na sto učitelů z 33 zemí celého světa. „Bylo to pět dní intenzivní dvanáctihodinové práce, rozdělili nás do šesti týmů po šestnácti a dostali jsme i trenéry,“ řekla Šandová.
Vesmírný program je určen pro učitele. Cílem je, aby získané zkušenosti absolventi využili k zatraktivnění výuky ve svých školách. Spolu s ní tam byla i její brněnská kolegyně Martina Obdržálková z Biskupského gymnázia. Do Ameriky se dostaly díky stipendijnímu programu společnosti Honeywell, jež se zaměřuje na vývoj technologií.
Informatika proniká všude
A právě technologie propojené s informatikou jsou podle české účastnice Space Campu dnes za vším. „Informatika proniká všude, neobejde se bez ní fyzika, chemie, jde napříč všemi obory,“ uvedla.
Jak sympatická maminka dvou holčiček ve věku devět a dvanáct let říká, nápad vybudovat výcvikové středisko, které by přitáhlo děti k vesmírnému programu, vznikl na konci sedmdesátých let minulého století, oficiálně se otevřelo v roce 1982.
„Je tam i muzeum, můžete přijet s celou rodinou jen na jedno odpoledne, prohlédnout si ho nebo se zúčastnit nějakého výukového programu,“ popsala středisko, ze kterého se vrátila na konci června.
V roli velitelky se pěkně zpotila
V tom mezinárodním pro učitele se Šandová účastnila workshopů a přednášek o mikrogravitaci nebo krvi mimozemšťanů, stala se na chvíli i velitelkou vesmírné lodi. „Letěli jsme s lodí Enterprise. V roli její velitelky jsem se pěkně zpotila, a dokonce víckrát jsem volala proslavené – Houston, we have a problem!“ směje se a hned dodává, že nejvíc se jí líbila, i kvůli tomu, že tuhle zkušenost určitě využije při výuce ve své škole, stavba modelu rakety.
Stroj musel mít nejen letky nebo padáček na přistání, ale také měřicí systém, který jeho konstruktéři naprogramovali tak, aby během šesti sekund letu snímal dostatečné množství údajů. Nakonec raketu odpálili.
„Měla jsem v tom trochu výhodu, už jsem na jednom workshopu o 3D tiskárnách raketu stavěla, mám doma i odpalovací zařízení a po návratu jsem si hned na táboře vyzkoušela dva starty. Nadšené byly nejen děti, ale i dospělí včetně tatínků,“ vypráví odbornice na informatiku.
„Je hezké, že vám raketa vzlétne, ale někdy ani nevíte, proč se to stalo. Mnohem důležitější je zjistit, jak se k tomu vrcholu dostanete, pokud se to nepodaří, najít chybu a poučit se z ní,“ vypráví o momentu překvapení i těšení se před vzletem rakety.
Putující brambůrek
Z Ameriky si Hanka Šandová přivezla i mnoho kontaktů a nápadů. „Nadchl mě i projekt ship the chip. Cílem je v týmu navrhnout balení pro bramborový lupínek a poslat jej tak, aby došel do školy poštou nepoškozený,“ uzavírá vyprávěním o svém dalším plánu pro výuku na gymnáziu.