Školy na pomůcky čerpají z balíčku zvaného ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). V roce 2007 v něm bylo 1,6 miliardy korun. Během krizových let se objem financí začal propadat a svého dna dosáhl v roce 2012, kdy tam zbylo jen 637 miliónů korun.

O rok později se už ale výdaje na pomůcky vyhouply na 1,4 miliardy korun a v posledních dvou letech se ustálily na sumě 1,5 miliardy.

Školy za tyto peníze nakupují například učebnice a s nimi spojené pracovní sešity, ale i další vybavení určené pro vzdělávání, třeba tabule nebo počítače.

Rodiče se diví a platí

I tak musí rodiče počítat s tím, že část školních pomůcek musí uhradit sami, například psací sešity nebo výtvarné potřeby. Výdaje na školní potřeby protrhávají kapsu hlavně rodičům prvňáků.

Učebnice vydrží jen rok, maximálně dva.Eva Oulehlová, ředitelka ZŠ

Nejedna samoživitelka se zhrozí, když jí třídní učitelka před prvním zářím představí třicetipoložkový seznam potřeb, které musí nakoupit. Vyjdou i na 4000 korun, a to ještě rok od roku výdaje rostou.

Pryč už jsou doby, kdy žák dědil knihu podepsanou deseti jeho předchůdci. „Učebnice nejsou kvalitní a vydrží rok, maximálně dva. Každým rokem utrácíme spoustu peněz na obnovu učebnic,“ popsala Právu ředitelka základní školy v Brodku u Prostějova Eva Oulehlová.

„Platíme nejen učebnice a k nim náležející pracovní sešity, ale také nástěnky, tabule, počítače… Spousta věcí se nám tam vůbec nevleze,“ uvedla.

A další roli hraje také obsahová kvalita učebnic. Například pracovních sešitů pro angličtinu je na výběr široká škála, ale pokud by chtěl učitel dopřát svým svěřencům ty nejlepší a tím i nejdražší, z výdajů školy by je nepokryl. V takových případech se může domluvit s rodiči na tom, že si takovou pomůcku zaplatí sami.

Z balíku se hradí také nemocenská

Z balíku na pomůcky musí školy navíc hradit i pracovní neschopnost učitelů, což představuje pro ředitele další komplikaci. Těžko mohou totiž plánovat pro své kantory nemocenskou na rok dopředu. „Na konci roku to vždycky po dohodě s krajským úřadem nějak dorovnáváme z jiných prostředků,“ řekla ředitelka Oulehlová.

Vyřešit problém s neschopenkami chtěl bývalý ministr školství Marcel Chládek, ale svou agendu nedotáhl a nakonec zapadla. Ještě před pěti lety dostával každý prvňák od školy základní výbavičku v hodnotě 800 korun.

„Pastelkovné“ bylo zrušeno a škole zbyla jen povinnost připravit novým žákům potřeby v hodnotě 200 korun. A tak je tomu bez ohledu na inflaci dodnes.

„Obracejí se na mě rodiče a stěžují si na to, že pokud je bezplatná školní docházka, tak proč mají za dvě tři děti hradit pomůcky, které by měly být bezplatné. Myslím si, že mají plnou pravdu. Pokud to jsou pomůcky, které skutečně dítě potřebuje v rámci školní docházky, tak mají být zdarma. To jako právník dokážu posoudit,“ řekla Právu odstupující ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Připustila, že tuto kapitolu během svého dvouletého působení upozadila, protože se soustředila především na zvyšování platů učitelů, aby „ze školství neutekli“. Nyní chce ministerstvo finanční balík na pomůcky ještě navýšit. Projevit by se to ale mělo zřejmě až později.

Jak sdělila Právu mluvčí resortu školství Klára Bílá, ministerstvo nové požadavky zapracovává do střednědobého výhledu své rozpočtové kapitoly.