Jak přemýšlí terorista? Tuto otázku si položila skupina vědců. Pracovali se skupinou vězňů, bývalých ozbrojenců z polovojenských jednotek z Kolumbie – země s dlouhou a smutnou tradicí bojů a násilí.

Tento unikátní experiment odhalil způsob myšlení, který vědci nazvali „abnormální vzorec morálního posuzování“. Výzkumníci díky němu našli způsob a škálu hodnocení, které dokážou odlišit myšlenkové nastavení běžného člověka od nebezpečného teroristy.

Účel světí prostředky

Augustin Ibanez a Adolfo García, oba z Favaloro University v Buenos Aires, popsali svůj experiment pro web BBC. Nejdřív strávili čtyři roky přesvědčováním bezpečnostních složek, aby jim umožnily pracovat s nebezpečnými vězni. Všichni účastníci studie byli bývalými členy pravicových polovojenských skupin, a všichni byli odsouzeni za vraždu. Mnozí z nich se účastnili masakrů, které si vyžádaly stovky životů.

Všichni se podrobili několika sériím psychologických testů, včetně posouzení schopnosti rozpoznávat podle morálky dobro od zla. Vědci jim například nabídli několik příběhů, v nichž nějaká postava buď neúmyslně, nebo naopak naschvál ublížila druhým, případně je nějakým způsobem poškodila. Každý vězeň potom měl jednání osoby ohodnotit na škále od absolutně nepřípustného až po naprosto povolené.

Ibanez pro BBC zhodnotil výsledky studie: „Běžná populace by reagovala tak, že by více odsoudila záměrné jednání než neúmyslné. U těchto teroristů to však bylo právě naopak. Tito extrémně nebezpeční a násilní lidé se vyznačovali tím, že posuzovali skutky druhých lidí pouze podle jejich dopadu, a naprosto nevnímali jejich úmysly. Toto je první studie zaměřená na morální kód teroristů, a zdá se, že tito lidé prostě schvalují jakékoliv jednání, pokud vede k vytčenému cíli.“

Vědci doufají, že jejich poznatky pomohou sestavit psychologický profil, který budou moci využívat třeba kriminalisté nebo tajné služby. Bude ale ještě nutné určit, jak spolehlivé toto kritérium morálního rozpoznávání je.

Další testy budou nezbytné

Autoři studie si také uvědomují možnost, že najdou rozdíly v psychologických znacích různých forem terorismu.

„Ve skupině, kterou jsme studovali, například nehrálo vůbec žádnou roli náboženství. Většina účastníků stude se připojila k rebelům z jednoduchého důvodu – protože jim pravidelně platili. Každopádně se ale domníváme, že by forenzní psychologové měli používat nějaký podobný test morálky, aby dokázali odhadnout, jak velkým rizikem pro společnost jednotlivec je. K tomu by samozřejmě měli provádět i další testy – agresivity, emocionální stability a dalších kognitivních a sociálních schopností,“ řekl Ibanez.

Psychiatr Seena Fazel z Univerzity v Oxfordu označil práci svých argentinských kolegů za „velký krok správným směrem“. Uvedl, že hlavní význam studie tkví ve srovnání běžné populace s teroristy. Tým totiž pro srovnání pokládal stejné otázky i 66 jednotlivcům ze stejné geografické oblasti, kteří nikdy problémy se zákonem neměli.

„Zajímalo by mě, zda je možné identifikovat faktory, které dokážou lidi odradit od páchání násilných činů, nebo aspoň od jejich opakování,“ řekl Fazel. „To by byl veliký úspěch.“

Studie týmu složeného z vědců z Kolumbie, Argentiny a Chile byla publikována v časopise Nature Human Behaviour.