Biopaliva získávaná z rostlin před několika lety vzbuzovala velká očekávání. Předpokládalo se, že by do značné míry mohla nahradit fosilní paliva. Postupně se ale ukázalo, že pěstování lánů řepky, sóji a dalších surovin pro jejich výrobu zatěžuje životní prostředí. Tyto plodiny jsou totiž náročné na prostor i spotřebu vody.

Nicméně jejich roli by do budoucna mohla sehrát káva, respektive použitá kávová sedlina. Má vysokou kalorickou hodnotu a mohla by se stát dobrou a lacinou náhražkou plodin pěstovaných výhradně za účelem výroby biopaliv.

Momentálně se naprostá většina použité kávové sedliny ve světě vyhazuje – jen v roce 2014 šlo na celém světě až o devět miliónů tun, které skončily na skládkách.

Proces je možné zjednodušit

Už dnes několik společností sedlinu pro výrobu biopaliv využívá. Vědci z Univerzity v Lancasteru ale objevili způsob, jak výrazně vylepšit efektivitu celého procesu, což výrazně zvýší konkurenceschopnost biopaliv z kávy. Svůj objev popsali tento týden v uveřejněné tiskové zprávě.

Chemičtí inženýři zjednodušili existující proces výroby biopaliv z kávy. Doteď se odehrával v několika krocích, ale nově stačí jediný krok, takzvaná in-situ transesterifikace, která kombinuje extrakci olejů z použité kávové sedliny a jejich přeměnu na biopaliva.

Při tradičním způsobu výroby se smíchá sedlina s hexanem a směs se zahřívá zhruba hodinu až dvě při teplotě 60°C. Hexan se potom odpaří a zůstanou oleje. K nim se přimíchá methanol a katalyzátor. Produktem reakce je bionafta a glycerol coby vedlejší produkt, který je nutné oddělit.

Vědci z Univerzity v Lancasteru vedení Vesnou Najdanović-Visakovou zjistili, že jsou schopni tyto procesy zjednodušit do jednoho, při němž využijí pouze methanol a katalyzátor. Není tak potřeba používat hexan, a tím se sníží množství vyprodukovaného chemického odpadu. Výzkumníci také zjistili, že nově stačí směs zahřívat pouze deset minut, a přitom se ze sedliny získá stejné množství olejů. To vede ke značným úsporám energie.

Úspora času i nákladů

„Naše metoda výrazně redukuje čas a náklady potřebné k extrahování olejů pro výrobu biopaliv. Z kávy se tak stává komerčně daleko konkurenceschopnější zdroj paliva, než jsou ty dosud používané,“ uvedla Najdanović-Visaková.

„To obrovské množství kávové sedliny, které dnes bez užitku končí v odpadu a na skládkách, by se dalo využít. Pro životní prostředí by to byl obrovský přínos ve srovnání s fosilními palivy i běžně vyráběnými biopalivy.“

Z kávové sedliny by se podle odhadů dalo každý rok vyrobit na 720 000 tun bionafty.