Výzkum, jehož výsledky vědci publikovali v časopise Molecular Plant, vrhá nové světlo na chemikálie, které čaji dávají jeho specifickou chuť. O genetice čajovníku se toho přitom doteď příliš nevědělo, ačkoliv se jedná o rostlinu nesmírně důležitou – kulturně i ekonomicky.

Chuť určují geny

„Existuje mnoho různých chutí, ale co tyto chutě určuje nebo jaká je jejich genetická podstata, to bylo doposud zahaleno tajemstvím,“ uvedl pro web BBC News Li-č' Kao z Botanického ústavu ve městě Kchun-ming v Číně, který výzkum vedl. „Pracujeme teď na konstrukci genetických map a nových technologiích pro sekvencování, a zároveň se budeme snažit vytvořit vylepšený genom čajovníku.“

Rod čajovníkovitých má více než 100 druhů, včetně zdobných zahradních odrůd. Pouze jediný druh, Camellia sinensis, se pěstuje komerčně pro výrobu čaje. Vědci zjistili, že listy této rostliny obsahují vysoký podíl chemických látek, které čaji dodávají jeho osobitou chuť. Patří mezi ně i flavonoidy a kofein. Další druhy rodu čajovníkovitých tyto chemické látky obsahují také, ovšem v mnohem nižší míře.

Monique Simmondsová, zástupkyně ředitele Královských botanických zahrad v Kew ve Velké Británii, která na výzkumu nespolupracovala, hodnotí výzkum jako velmi důležitý náhled do genetické struktury čaje. „Tento výzkum by mohl mít velký význam pro ty, kdo pěstují čaj, stejně jako pro ty, kteří pěstují mnohé jiné rostliny používané pro medicinální a kosmetické účely. Sloučeniny, které se nacházejí v čaji, jsou často spojovány s biologickými vlastnostmi rostlin využívaných jinými způsoby,“ sdělila.

Rozluštění genomu čajovníku trvalo více než pět let. Je totiž více než čtyřikrát delší než genom kávy a výrazně delší než u většiny dalších rostlin. Obsahuje tři miliardy párů bází.

„Naše laboratoř už úspěšně rozluštila více než 20 rostlinných genomů,“ řekl Li-č´ Kao, který na výzkumu pracoval s vědci z Jižní Koreje a USA. „Ale genom čajovníku, to byl oříšek.“

Chutnější a levnější čaje na obzoru?

Znalost genetiky by mohla pomoci zlepšit kvalitu a snížit cenu, pokud by se čajovníky pěstovaly selektivně podle kýžených vlastností.

Guy Barter, vrchní hortikulturalista z Královské hortikulturální společnosti poznamenal, že výzkum dává pěstitelům do rukou „mocný nový nástroj“.

„Jakmile pochopíte, v čem tkví podstata chutí a kvality čaje, můžete pak při hledání nových odrůd čaje sledovat konkrétní genetické markery,“ řekl.

Z čajovníku čínského se vyrábí šest základních typů čaje: bílý, žlutý, zelený, oolong, černý a pu-erh. Každý má své vlastní aroma, chuť a vzhled. To vše je způsobeno specifickým chemickým složením. Simmondsová tvrdí, že znalost genomu čaje nám také pomůže pochopit, jak se rostlina vyvíjela: „Dalším důležitým zjištěním je, že způsoby biochemické syntézy sloučenin zodpovědných za chuť čaje lze najít i u některých předchůdců čaje a zachovaly se už 6,3 miliónu let.“

Genetika rostlin se v posledních letech velmi dynamicky rozvíjí. První genom rostliny byl sekvencován zhruba před 15 lety. Od té doby už vědci ale rozlouskli genetické kódy více než 50 rostlin, a to včetně banánů, brambor, rajčat a kávy.