Například pardubický magistrát poslední roky urputně bojuje se snahou rodičů přehlašovat trvalý pobyt svých dětí k prarodičům nebo k jiným příbuzným, aby se dostaly na prestižní školu nebo alespoň na tu, která je poměrně blízko sousedním vesnicím, v nichž si rodiče postavili rodinný domek, ale nechtějí dát dítě do venkovské školy.

„Nemyslím si, že je dobré, aby rodiče učili své děti lhát už v šesti letech. Museli jsme zatáhnout za brzdu,“ řekl Právu náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).

Přednost mají místní školáci

„Vím, že se to některým lidem z okolních obcí může zdát tvrdé, ale naším úkolem je postarat se v první řadě o pardubické děti. Stanovili jsme kritéria, která chrání pardubické před těmi, které mají trvalý pobyt v Pardubicích dočasně a papírově, ale fakticky tu nebydlí,“ dodal.

Kvůli lokálním problémům s kapacitou škol jsme nově formovali obvody.Ivan Langr, náměstek primátora

Ředitelé škol letos dostali od pardubického magistrátu manuál, který pomůže odhalit podvodně přehlášené děti. „Metodická doporučení vnímáme jako pomoc rodičům dětí, které skutečně bydlí ve spádovém obvodu školy,“ sdělila Právu ředitelka ZŠ Staňkova v Pardubicích Gisela Kostelecká.

Na většině plzeňských základek rodiče objednávají své děti k zápisu přes elektronickou registraci. Třeba oblíbená 25. základní škola v plzeňské čtvrti Slovany má zápisy 3. a 4. dubna, v pondělí po ránu systém evidoval 148 dětí.

Rozhodoval los

„V tuto chvíli to vypadá, že jich budeme moci přijmout 104,“ řekla Právu Lenka Třešková, zástupkyně ředitelky školy. Počet přihlášek sice sníží žádosti o odklad, i tak ale tady bude velmi pravděpodobně poptávka vyšší než nabídka.

„Přednost pak mají především děti ze Slovan, ty, které na naší škole již mají sourozence, a třetím kritériem je, zda již mají po odkladu,“ vysvětlila Třešková. Pokud by i pak byl převis zájemců, rozhodne los. „K tomu jsme zatím nikdy přistupovat nemuseli, věřím, že to nebude nutné ani letos,“ uvedla Třešková.

Podle plzeňské radnice je kapacita základních škol ve městě dostatečná. „Máme 16 266 míst, přičemž k počátku září 2016 navštěvovalo naše školy 13 740 žáků, takže 2486 míst je volných,“ sdělila Dagmar Škubalová, vedoucí odboru školství plzeňského magistrátu.

Je nám líto, los vám nepřál. Ještě vloni si muselo pět rodin z Liberce vyslechnout toto neobvyklé vysvětlení o nepřijetí jejich dítěte na základní školu. Oblíbená liberecká ZŠ Lesní totiž z kapacitních důvodů nemohla přijmout všechny zájemce, a to v několika případech ani děti, které do ní podle spádové oblasti patří. A tak o přijetí a nepřijetí rozhodoval los.

Letos už by se vyhrocená situace neměla opakovat. Magistrát totiž na některých školách ve městě navýšil jejich celkovou kapacitu, a to zhruba o 40 míst na školu. Na dalších školách se významně navyšovala zase kapacita školní družiny.

Jediná cesta: navyšování kapacit

„Navyšování kapacit škol je v současné době jedinou cestou, jak můžeme zvládnout zvýšený příliv dětí nastupujících do prvních tříd,“ komentuje náměstek primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivan Langr.

„Není ale účelné navyšovat kapacity generálně u všech škol. V některých to ostatně už ani technicky nejde. Ale zaměřujeme se lokálně tam, kde se například předpokládá třeba rozvoj bydlení,“ dodal Langr.

Liberec také letos upravil takzvanou spádovou vyhlášku určující budoucím prvňákům, kam se mají dle svého bydliště hlásit do školy.

„Na jedné straně jsme opravili některé historické přehmaty, abychom vyšli vstříc veřejnosti. Šlo především o přesun původních ulic do přirozeného spádu a o nápravu nepřirozeného dělení ulic. Na druhé straně jsme pak kvůli lokálním problémům s kapacitou škol nově formovali obvody,“ popsal Langr.