Zhruba metrového predátora vědecká obec totiž stále zaměňuje s podobným druhem – krokodýlem čelnatým. Oba druhy se od sebe liší hlavně tvarem hlavy.

Krokodýl čelnatý má kratší tlamu. Má také kostěnou nosní přepážku mezi nozdrami, krokodýl konžský je bez této kostěné přepážky. Krokodýl konžský má také světlější barvu, zejména barvu hlavy (hnědou), zatímco krokodýl čelnatý bývá téměř černý, zejména starší exempláře.

Popsaný před sto lety

Krokodýla konžského popsali vědci před 100 lety, jako živočišný druh ho ale posléze popřeli. Od té doby se na něj zapomnělo.

Přírodovědec Václav Gvoždík s odchycenými krokodýly konžskými

Přírodovědec Václav Gvoždík s odchycenými krokodýly konžskými

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

Nejde tedy podle Gvoždíka o zcela nový druh, čeští přírodovědci ale chtějí na mezinárodní scéně dokázat, že si zaslouží zařadit do encyklopedií. Za sedm týdnů se jim podařilo ve středoafrickém státě nasbírat genetické vzorky od pár desítek krokodýlů. Už když tam odjížděli, věřili, že budou úspěšní.

„Získali jsme data, která podporují hypotézu, že v Kongu žije doposud neuznávaný druh krokodýla, krokodýl konžský,“ řekl Právu Gvoždík po návratu z několikatýdenní expedice do Afriky.

Krokodýl konžský

Krokodýl konžský

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

Přírodovědec Václav Gvoždík (dole) s odchycenými krokodýly konžskými

Václav Gvoždík (dole) s krokodýly konžskými

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

V České republice pracuje v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a v Národním muzeu. Na výzkumu se podíleli další tři odborníci z Česka, Francie i Konga.

Vzorky tkání pro analýzu DNA získávali z různých zdrojů: v pralese i od domorodých obyvatel, kteří krokodýlí maso běžně jedí, kupovali živé kusy zhruba za 600 až 1500 českých korun.

„Terénní práce byla jen první částí výzkumu. Teď bude následovat genetický výzkum v laboratoři. Snažili jsme se v Kongu objíždět širší region a zmapovat, kde krokodýl konžský žije,“ popsal přírodovědec.

Krokodýl konžský

Krokodýl konžský

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

Václav Gvoždík

Václav Gvoždík

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

Na výpravu vyjel díky Nadačnímu fondu Neuron, který na výzkum poskytl čtvrt miliónu korun.

Trh s bushmeatem

Kromě mapování žijícího zvířete sledovali přírodovědci i to, jak funguje trh s takzvaným bushmeatem, masem pocházejícím z pralesa, s nímž domorodci obchodují.

Problematika bushmeatu je podle přírodovědce komplikovaná. „Tento problém je velmi aktuální zejména v zemích střední a západní Afriky. V těchto zemích má hluboce zakořeněnou tradici. Člověk by možná řekl, že je tedy v prostředí afrického venkova normálním stavem,” uvedl.

Krokodýlí maso nalezené těsně před uvařením v jedné zapadlé konžské vesničce

Krokodýlí maso nalezené těsně před uvařením v jedné zapadlé konžské vesničce

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

Problém ale podle něj je, že se zvyšujícím se tempem kácení pralesů se životní prostředí divokých zvířat stává více a více dostupné lidem a tedy i lovcům a lovecký tlak je pak již příliš velký. Venkované navíc už dávno neloví jen pro svou potřebu, ale za účelem prodeje do měst, doplnil.

Bushmeat je legální u druhů, které nejsou na seznamu chráněných živočichů. V zásadě však nikdo neřeší, které druhy jsou chráněné, a které ne, a loví se vše, poznamenal. A to dokonce i v době hájení, které např. v Kongu souvisí s obdobím sucha. V té době je bushmeat zcela ilegální.

Sledování obchodu s bushmeatem tedy přináší pro ochranu přírody cenné informace, se kterými druhy a v jaké míře se ve skutečnosti obchoduje, a tedy které druhy jsou tímto nejvíce postižené. Týká se to zejména savců, hlavně antilop, opic anebo třeba luskounů. Ale právě třeba taky krokodýlů či želv, tedy druhů, které se obvykle tolik nesledují a existuje o nich jakožto bushmeatu jen málo informací.

Krokodýlí maso v mrazáku jedné konžské restaurace

Krokodýlí maso v mrazáku jedné konžské restaurace

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

Živé konzervy v africké chýši...

Živé konzervy v africké chýši...

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

„Ukázalo se praktičtější objíždět malé vesnice. V několika případech jsme krokodýly našli, koupili a po vyšetření vypustili do přírody. Tak jsme jim zachránili život,“ řekl Gvoždík.

Krokodýly v pralese odchytávali rovnou do ruky, a to v noci, protože přes den se tento druh ukrývá v dutinách pod kořeny stromů.

„V noci jsme je hledali se silnými svítilnami. Krásně jim červeně svítí oči, takže když člověk zahlédne ve tmě třeba dvacet metrů před sebou dva červené kamínky, tak tam je krokodýl a je potřeba se k němu co nejrychleji dostat. On se začne schovávat a je to kdo s koho – kdo bude rychlejší, zda krokodýl a uteče, anebo my. Při odchytu se musí po krokodýlovi skočit, trochu ho zalehnout, chytit ho za hlavou a rychle mu zafixovat tlamu, aby nemohl kousat,“ popisuje.

Proti původním plánům ale vědci nenašli v pralese místo, kde společně žijí oba dva druhy – krokodýl konžský a čelnatý. „Máme zmapovanou slušnou část severní Republiky Kongo a zhruba deset lokalit, kde se krokodýl konžský vyskytuje. To je cenná informace,“ libuje si přesto Gvoždík.

Václav Gvoždík

FOTO: Matej Dolinay a Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR

Republika Kongo není dosud považována za zcela bezpečnou zemi, protože byla sužována občanskou válkou a dodnes se tam vyskytují občasné útoky ozbrojenců. Základnu před a po terénním výzkumu měli přírodovědci přímo v metropoli Brazzaville a připouští, že život zde nebyl pohodlný. Denně museli řešit výpadky elektřiny a vzácností byla i tekoucí voda z kohoutku.

„Nedá se ale říci, že by to bylo nebezpečné město. Časy občanských válek jsou naštěstí už dávno pryč, ale infrastruktura je mizerná, to je pravda,“ dodal. V brzké době se však do Konga chce zase vrátit.

Chráněný živočich

V současnosti všechny druhy krokodýlů na světě patří mezi chráněné živočichy. Určitě i krokodýl konžský, až bude podle přírodovědce uznán jako platný druh, bude na seznamu chráněných druhů. Gvoždíkův konžský kolega právě připravuje aktualizovaný seznam chráněných druhů plazů Konga a s krokodýlem konžským na seznamu počítá.

„Stupeň ochrany bude potřeba pečlivě vyhodnotit dle kritérií IUCN, ale vzhledem k rozsahu a tempu ubývání přirozeného životního prostředí v Kongu vlivem kácení pralesů a těžby minerálů a v kontextu velkého loveckého tlaku s ohledem na oblíbenost bushmeatu je již nyní zřejmé, že bude potřeba krokodýla konžského zařadit mezi přísně chráněné živočišné druhy,” je přesvědčen vědec.