Hlavní obsah

Věda je na cestě k embryu člověka z laboratoře

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Cambridge

Vědcům z britské Univerzity v Cambridgi se podařilo v laboratorních podmínkách vytvořit pomocí tkáňového inženýrství „umělá embrya“. Jsou přesvědčeni, že jejich práce povede ke zlepšení léčby neplodnosti a pomůže vědcům lépe porozumět procesu vývoje embryí.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Vědci použili dvou typů kmenových buněk myší a takzvaného lešení, tedy tvarové matrice vytvořené pomocí 3D tisku. Výsledkem byla struktura podobná myšímu embryu vzniklému přirozenou cestou.

Předchozí pokusy vedly jen k částečnému úspěchu, protože pro vývoj embrya jsou v raném stadiu potřeba různé navzájem spolupracující buňky. Vědci jsou přesvědčeni, že takto získají užitečné poznatky o vývoji raných embryí.

Tým z Cambridge, o jehož práci informoval odborný časopis Science, vytvořil umělé embryo s použitím embryonálních kmenových buněk a kmenových buněk z trofoblastu, tedy vnější části embrya, z níž se později vyvine placenta.

„Věděli jsme, že interakce mezi různými typy kmenových buněk jsou důležité pro vývoj, ale úžasné je, že naše nová práce ukazuje, že se jedná o skutečné partnerství - tyto buňky skutečně řídí jedna druhou,“ uvedla podle BBC vedoucí výzkumu Magdalena Zernická-Goetzová.

Další na řadě budou lidská embrya

Tým ale přiznává, že vyvinutí jejich embrya do zdravého plodu je nepravděpodobné, protože mu chybí třetí podoba kmenových buněk, z níž se vyvine žloutkový váček, který poskytuje výživu.

Robin Lovell-Badge z The Francis Crick Institute varoval, že právě u některých raných zárodků selhal jejich rozvoj. Tento a další problémy je proto třeba podle něj vyřešit dříve, než se bude moci metoda dále využívat.

Úspěšný tým vědců i tak plánuje experimenty s vytvářením lidských embryí. Tým u myších umělých embryí už dosáhl stadia, jaké odpovídá stadiu rozvoje lidských zárodků starých dva týdny, což je limit pro experimenty s nimi.

„Domníváme se, že za pomoci stejného postupu, který využíval myších kmenových buněk, bude možné s lidskými kmenovými buňkami napodobit leccos z toho, co se odehrává při jejich vývoji před limitem 14 dnů,“ řekla listu The Telegraph Zernická-Goetzová.

Magická hranice 14 dní

Tým už vyvinul techniku, jež lidské blastocystě umožňuje vyvíjet se v laboratorních podmínkách až do zákonného limitu 14 dní.

Blastocysta je rané embryonální stadium. Pohybuje se volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale během šestého dne vývoje zárodku začne docházet k jejímu uhnízdění. Na ní již lze pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk.

Reklama

Výběr článků

Načítám