Hlavní obsah

Olomoučtí vědci pomáhají v Africe zachraňovat ohrožené léčivé rostliny

Novinky,

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky kterým rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale nemají problém ani s aklimatizací ve skleníku a volné přírodě. Během patnáctileté spolupráce již čeští výzkumníci přispěli k záchraně nejméně deseti druhů.

Foto: Univerzita Palackého - Ota Blahoušek

Ilustrační foto

Článek

Jihoafričtí badatelé využívají k množení ohrožených rostlin metodu mikropropagace in vitro. Tu běžně uplatňují i komerční firmy například pro pěstování pokojových rostlin či orchidejí. Spočívá v tom, že se z rostliny odebere její malá část, tzv. explantát, z nějž ve sterilních podmínkách vyroste „ve zkumavce“ celá rostlina.

Rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přirozeného prostředí mají stejnou genetickou informaci jako rostlina původní.
Karel Doležal, CRH

Potřebuje k tomu i speciální médium, jež obsahuje rostlinné hormony - zejména cytokininy a auxiny. Právě tyto fytohormony, které stimulují buněčné dělení, studují olomoučtí vědci řadu let. Zabývají se možnostmi jejich uplatnění v medicíně, kosmetickém průmyslu či zemědělství.

Hormony na míru

„Díky dlouholetému výzkumu i vzájemné spolupráci dnes pro naše partnery umíme připravit fytohormony na míru pro konkrétní rostlinné druhy. Máme už totiž identifikované možné problémy a víme, co je jejich příčinou na molekulární úrovni. Proto pro určité druhy rostlin cíleně vyvíjíme látky, abychom potížím předešli a rostlinu vhodně stimulovali k růstu,“ objasnil vedoucí Oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal.

Vědci musí také zajistit, aby se rostlina dokázala aklimatizovat na běžné prostředí.

„To bývá u tohoto způsobu pěstování jedním z největších problémů. Naše deriváty jej v řadě případů dokázaly překonat, jelikož je právě na tyto vlastnosti upravíme. Rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přirozeného prostředí mají stejnou genetickou informaci jako rostlina původní, z níž byl explantát odebrán. To je další pravidlo, které musíme striktně dodržet,“ doplnil.

Foto: Univerzita Palackého - Ota Blahoušek

Výzkumníci se zaměřují i na záchranu léčivých rostlin. Po nich je v zemi značná poptávka, a proto se mnoho z nich stalo ve volné přírodě ohroženými. Pomohli například při záchraně některých druhů aloe, rozmarýnu, pelargonie a dalších rostlin. Výsledky své práce již v JAR zhruba desetkrát patentovali.

Vzorky z Afriky

„Postupem času jsme dospěli až k vývoji růstových regulátorů na míru. Současně získáváme i více materiálu pro studium rostlin, takže výzkum je systematičtější. Posíláme do Afriky deriváty hormonů, k nám naopak přicházejí speciálně upravené vzorky rostlin, u nichž analyzujeme rostlinné hormony,“ uvedla Lucie Plíhalová z Centra regionu Haná.

CRH je společným pracovištěm Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám