Canavero odhalil své plány na transplantaci lidské hlavy již v polovině roku 2013. [celá zpráva]

Od té doby se snaží sehnat dobrovolníky, kteří by mu během zákroku asistovali. Zároveň také sbírá finance, díky nimž bude moci unikátní zákrok provést. A není to rozhodně málo, potřebuje vybrat alespoň 7,5 miliónu liber, tedy v přepočtu bezmála 240 miliónů korun.

Kolik se mu podařilo vybrat, zatím neprozradil. Netají se však tím, že „je vše již na spadnutí“. „Nebavíme se tu o horizontu deseti let. Očekávám, že vše bude připraveno do konce roku 2017,“ prohlásil italský chirurg.

Italský chirurg Sergio Canavero

Italský chirurg Sergio Canavero

FOTO: Profimedia.cz

Speciální klec a virtuální realita

Je tedy vcelku pravděpodobné, že se k zákroku odhodlá už letos. Pacientem by měl být Rus Valerij Spiridonov, který trpí vzácnou spinální svalovou atrofií, kvůli níž se prakticky nemůže pohybovat.

Tomu, že je otázka transplantace lidské hlavy velmi aktuální, nasvědčuje i fakt, že Spiridonov již začal na zákrok trénovat. Muž, který je jinak odkázaný pouze na pohyb ve svém invalidním vozíku, používá pro účely tréninku speciální klec a helmu pro virtuální realitu.

Díky kleci může vzpřímeně stát a helma se pro změnu stará o to, aby si jeho mozek myslel, že skutečně může chodit.

Klec, která by měla sloužit pro trénink na transplantaci hlavy.

Klec, která by měla sloužit pro trénink na transplantaci hlavy.

FOTO: Inventum

„Není to jen úžasná příležitost pro mě, ale také pro další generace. A to ať už bude výsledek operace jakýkoliv. Samozřejmě mám strach,“ řekl již dříve Spiridonov.

Canaverova metoda není nijak převratná. Vychází z podobných pokusů na zvířatech, které se uskutečnily už v 70. letech minulého století. U lidí ale pokusy o propojení míchy dosud selhávaly. Podle Canavera ale prohloubení znalostí a technologického pokroku v neurochirurgii už úspěšné spojení míchy u lidí umožňuje.

Odpůrci: Výsledek je nejistý

Podle odpůrců se snaží chirurg na sebe pouze upoutat pozornost. Kolem zákroku je celá řada velkých neznámých a mnoho otázek. Pokud by například měl člověk s novým tělem děti, nebyly by jeho, nýbrž dárce, z jehož těla by pocházelo sperma, případně vajíčka?

„Jednou z hlavních obav je samozřejmě to, jestli můžete udržet mozek na živu při provádění takovéto procedury,“ prohlásil například americký chirurg Raymond Dieter.

Podle Canavera ale procedura s sebou žádné etické kontroverze nenese, protože bylo vybíráno pouze mezi dobrovolníky, u nichž neexistuje žádná jiná šance na léčbu.

Transplantací hlavy, nebo přesněji řečeno těla, ovšem Canaverovy plány nekončí. Pokud podle něj věda pokročí v klonování lidí, bude možné, aby si pacienti v určitém věku nechali zkopírovat své vlastní, mladší tělo ze vzorku své DNA. Na ně by pak chirurgové nasadili jejich hlavu, takže by si lidé uchovali svou osobnost i vzpomínky a žili by déle.