Vědci vytvořili a analyzovali databázi více než 45 000 záznamů o 16 000 druzích s údajem, kdy byl nepůvodní druh zaznamenán na určitém území. Podle výzkumu 37 procent všech druhů bylo zavlečeno v posledních 40 letech. V roce, kdy byla intenzita nejvyšší, bylo takto zavlečeno 545 nových druhů, tedy 1,5 druhu za den.

KOMENTÁŘ DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Uhoď mě, volají celé ty roky

„Je třeba si navíc uvědomit, že se jedná o konzervativní odhad, protože pro většinu druhů a regionů přesná data introdukce neznáme. Skutečná čísla jsou tak zcela jistě ještě mnohem vyšší," podotkl Pyšek.

Některé druhy vymírají

Kvůli zrychlování zavlékání nepůvodních organismů jsou fauna a flóra na celém světě stále podobnější. Zvláště negativním důsledkem je to, že některé druhy vymírají v důsledku invazí jiných.

Vliv na invazi mají i lidé. „Je patrný zřetelný nárůst počtu rostlinných introdukcí v 19. století, zjevně v důsledku zvýšeného zájmu o zahradnictví. U skupin jako řasy, měkkýši či hmyz začínají počty prudce růst po roce 1950. Zde se domníváme, že je to dáno narůstající globalizací obchodu,” dodal Pyšek.

Tři čeští vědci zapojení do studie jsou odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Prováděcí nařízení Evropské unie uvedlo v srpnu v platnost seznam zakázaných invazních druhů. Jde o 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin, které svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, hospodářství i zdraví člověka. Na území Česka jde třeba o severoamerické druhy raků přenášející račí mor, veverku liščí a popelavou či mývala severního. Tyto druhy se ale nemají hromadně likvidovat, pouze postupně ve volné přírodě omezovat.

Naopak například bolševník velkolepý na evropský seznam zařazen není, i když je v ČR invazivní rostlinou. O jeho možné zařazení na národní seznam se povede diskuse.

Ministerstvo životního prostředí v neděli uvedlo, že novelu zákona reagující na evropskou legislativu do říjnových voleb nepředloží.