Thomas Alva Edison nebyl pokaždé první, kdo s určitým nápadem přišel, ale díky své houževnatosti a praktickému zaměření dokázal proměnit v použitelnou věc i zdánlivě neperspektivní nápady druhých.

Telegraf automaticky zaznamenávající na papír

První patenty rodáka z amerického Ohia se týkaly vylepšení telegrafního aparátu. Světlo světa tak spatřil telegraf, jenž dokázal přijaté depeše automaticky zaznamenat na papír, nebo systém umožňující přenášet po jedné lince více zpráv najednou.

Navzdory pověsti vědeckého génia se Edison fatálně zmýlil, když vsadil na stejnosměrný proud, který považoval za bezpečnější a perspektivnější než proud střídavý.

Díky své technické invenci, jež se snoubila s obchodním duchem, získal Edison kapitál, jenž mu umožnil stát se vlastním pánem.

Kouzelník z Menlo Parku

Laboratoř si zřídil v Menlo Parku poblíž New Yorku. Právě zde objevil v roce 1877 fonograf, tedy přístroj schopný pořizovat i reprodukovat zvukový záznam. Dva roky po fonografu vyřešil Edison problém s mizivou životností prvních žárovek, nad nímž si ostatní vynálezci marně lámali hlavu.

Edisonova posmrtná maska a jeho nejslavnější vynález

Edisonova posmrtná maska a jeho nejslavnější vynález

FOTO: AP/Derer Mike, ČTK

Navzdory pověsti vědeckého génia se ale Edison fatálně zmýlil, když vsadil na stejnosměrný proud, který považoval za bezpečnější a perspektivnější než proud střídavý.

Edison zemřel 18. října 1931 ve věku 84 let. Přezdívalo se mu „Kouzelník z Menlo Parku“.

Satisfakce pro Ressla až po smrti

Josef Ressel se na rozdíl od Edisona za svůj největší vynález nedočkal žádné finanční odměny, ani přiznání prvenství vynálezu. Částečné satisfakce se mu dostalo až osm let po smrti, kdy mu prioritu přiznala Akademie věd ve Washingtonu.

Ressel se narodil v červnu 1793 v Chrudimi, pocházel z česko-německé rodiny. Studovat medicínu, ale nakonec vystudoval lesnickou akademii v Mariabrunnu u Vídně. Do svého prvního zaměstnání nastoupil v roce 1817, působil jako lesník na území dnešního Slovinska.

Zrychlení lodního pohonu

Kromě jiného měl na starosti vyměřování a mapování polesí, vysušování bažin nebo stavbu cest. V roce 1821 byl přeložen do přístavního města Terst, kde působil jako zástupce lesmistra a později jako lesmistr.

Možná blízkost moře a lodí ho inspirovala k úvahám o tom, jakým způsobem zrychlit pohon lodí. Přišel tak na využití principu Archimédova šroubu k pohonu lodí.

Josef Ressel

Josef Ressel

FOTO: ČTK

Když v roce 1826 Ressel viděl, že se praktické zkoušky s lodním šroubem daří a šroub, který nakonec umístil na záď lodi, by mohl fungovat v praktickém provozu, podal žádost o patent a ten skutečně 11. února 1827 obdržel, pouze s platností na dva roky. Později byla platnost prodloužena na dalších 13 let.

Na své pokusy Ressel potřeboval sehnat peníze. To se mu podařilo až roku 1829, kdy se spojil s obchodníkem Ottaviem Fontanou, který byl ochoten financovat stavbu lodi, na které by bylo možné lodní šroub vyzkoušet. Pokusná loď Civetta pak 4. srpna 1829 vyplula na moře vybavena parním strojem, který poháněl Resslův lodní šroub.

Spousta dalších vynálezů

Josef Ressel se však nespokojil jen s vynálezem lodního šroubu. Mezi jeho vynálezy například patří i lisovací válcový stroj, šroubový lis na víno a olej, silniční lokomotiva s parním pohonem, kuličkové ložisko bez tření a mazání, přístroj k určování jakosti dřeva a celá řada dalších patentovaných i nepatentovaných vynálezů a různých technických vylepšení.

Ressel byl dvakrát ženatý. Jeho první žena byla Chorvatka a měli spolu tři děti. Po její smrti se oženil se Slovinkou, se kterou měl sedm dětí. Zemřel na inspekční cestě, zřejmě na malárii nebo tyfus, 9. října roku 1857 v Lublani.