Měsíc se začne do stínu Země nořit půl hodiny před páteční půlnocí. Stín překryje pouze část jeho povrchu, podle amerických astronomů citovaných agenturou AP by však mělo být zatmění vidět na většině povrchu naší planety včetně Evropy, Afriky či západní Asie. Trvat bude více než čtyři hodiny.

V sobotu ráno se pak ve vzdálenosti 12,4 miliónu kilometrů od Země přežene relativní rychlostí více než 20 kilometrů za sekundu kometa 45P. Zeleně světélkující těleso bude možné spatřit v souhvězdí Herkula. Na rozdíl od zatmění bude dobře pozorovatelná pouze za pomoci dalekohledů.

Kometa na večerní obloze

Kometa na večerní obloze

FOTO: SkyMap/Astronomický ústav AV ČR

Oficiální název komety zní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Jedním z jejích objevitelů byl v roce 1948 český astronom Antonín Mrkos, který ji pozoroval na observatoři na Skalnatém plese se slovenskou kolegyní Ludmilou Pajdušákovou. O několik dní dříve ji nezávisle na nich objevil i japonský astronom Minoru Honda.

Kometa patří do tzv. Jupiterovy rodiny a její dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Poslední výrazné přiblížení k ní proběhlo v roce 1983, další nastane v roce 2030. Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv.

Chce to vyjet z města

Problémem při pozorování je světelné znečištění, na území ČR již neexistuje přirozeně tmavá obloha. Kdo chce kometu vidět co nejlépe, musí se co nejvíce vzdálit od velkých měst a výrazných zdrojů světel, do míst, kde je ještě kvalita oblohy uspokojivá.

K pozorování komety je potřeba znát její přesnou polohu na obloze. Vzhledem se bude blížit velkému kulovitému mlhavému obláčku. Její pohyb po obloze bude tak rychlý, že se během jednoho dne posune o celé zorné pole klasického triedru 7 x 50, jak upozorňuje Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.