Téměř každý meteorický roj nese název podle souhvězdí, ve kterém se nachází takzvaný radiant. Tak se nazývá místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu neboli Zedního kvadrantu.

Nikdy nebylo široce uznávané, jde však patrně o nejznámější zaniklé souhvězdí, protože podle něj se právě jmenuje roj Kvadrantidy, který každoročně začátkem ledna vylétává z této oblasti. Souhvězdí se nacházelo na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ocasem Velkého vozu, zrušeno bylo roku 1922.

A právě z tohoto směru na obloze do atmosféry vstupují drobná tělíska, která letem a třením v atmosféře vytvářejí daný meteorický úkaz.

Nejistý původ roje

Mateřské těleso, původ těchto drobných zrnek, je nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit na konci roku 2017. Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens z NASA, ovšem v roce 2003 naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a zaznamenán pod asteroidálním označením C/2003 EH1.

Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy.

Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť nad čínským městem Čing-jang. Meteorický déšť byl nejspíše spojen se zánikem tohoto malého asteroidu v zemské atmosféře, připomíná Česká astronomická společnost.

Za tisíc let už zřejmě vidět nebude

Dráha tělesa C/2003 EH1 se Zemí se protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje, většinou mezi 1. a 6. lednem. Samotné maximum je velmi ostré, s proměnlivou aktivitou 60 až 200 meteorů za hodinu, trvá jen několik hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za tisíc let už Kvadrantidy patrně pozorovat nebudeme.

Letos není okamžik maxima roje střední Evropě úplně nakloněn. Vrchol aktivity se předpovídá na úterý v 15:00, tedy před západem Slunce, a při opravdu malé výšce radiantu nad obzorem. V té době navíc vše ještě ruší svým svitem Měsíc, který zapadá až před půlnocí.

Jasná Kvadrantida v roce 2010

Jasná Kvadrantida v roce 2010

FOTO: Jimmy Westlake

Proto čeští astronomové doporučují pozorovat roj zejména v druhé polovině noci z úterka na středu, tedy od půlnoci do rozbřesku, kdy se stoupajícím radiantem bude stoupat aktivita roje, ačkoli již bude po maximu. Zároveň bude vyšší šance na jasné meteory.

K ránu by mohlo zazářit s každou hodinou až 60 meteorů. Nebe v té době bude mimo náhodné meteory zdobit i jasná planeta Jupiter nad jihovýchodem v souhvězdí Panny.

Pro pozorování meteorů je vhodné najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Nejlépe se pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku.

Bohatý rok

Rok 2017 bude na astronomické úkazy bohatý. Kromě Kvadrantid budou mít velmi příznivé podmínky dubnové Lyridy, říjnové Orionidy či prosincové Geminidy s frekvencí přes stovku meteorů za hodinu.

Dočkáme se návratu tří významných periodických komet, z nichž dvě byly spoluobjeveny z Československa. Jedna z nich by dokonce mohla být vidět pouhým okem. Nastanou také dvě zatmění Měsíce. Ta potěší zejména fotografy.