Nechuť ke škole vyplynula ze žákovských dotazníků při testování TIMSS 2015, jehož výsledky byly zveřejněny v úterý. V něm se ukázalo určité zlepšení v matematice a stagnování v přírodovědě. [celá zpráva]

Matematiku mají raději chlapci, přírodovědu dívky

Úroveň chuti do učení matematiky a přírodovědy mají čeští žáci prakticky stejnou, v obou případech podprůměrnou. Matematiku se velmi rádo učí 35 procent žáků, naopak nerada se ji učí čtvrtina dětí. Od roku 2011 zájem o tento předmět ještě poklesl. Přírodovědu se velmi rádo učí 44 procent dětí, nerado ji má 18 procent.

„Čeští chlapci mají matematiku o trochu raději než dívky, v případě přírodovědy je tomu naopak, mají ji raději dívky," uvedla Česká školní inspekce, která výsledky zpracovávala.

České děti ve srovnání se zahraničními vrstevníky málo věří svým schopnostem v těchto předmětech. V matematice si věří významně více chlapci. Velmi sebejistých je téměř 30 procent chlapců a necelých 20 procent dívek. Nejistotu cítí zhruba čtvrtina chlapců a třetina dívek. Je to horší než v roce 2011.

Malí obyvatelé Asie si nevěří, přesto jsou nejlepší

V přírodovědě si více věří dívky, ale rozdíl není tak výrazný. Skupina velmi sebejistých představuje třetinu chlapců a dívek. Velmi nejistých je ale 19 procent dívek a 24 procent chlapců.

Míra sebejistoty nemusí odpovídat výsledkům při testování. Nejnižší míru sebejistoty v obou předmětech vyjádřili žáci ze zemí z čela žebříčku, tedy Singapuru, Japonska a Koreje.

V matematice si věří nejvíce žáci z Bulharska a Kypru, kteří mají srovnatelné výsledky s českými dětmi. V přírodovědě mají velkou sebejistotu také děti z Turecka, které za českými znatelně zaostaly.

Čeští žáci chodí nejméně rádi do školy ze 49 srovnávaných zemí. S vyjádřením pozitivního vztahu ke škole souhlasilo 68 procent z nich, zatímco mezinárodní průměr byl 86 procent souhlasných odpovědí. Ve srovnání s lety 2007 a 2011 se vztah dětí ke škole zhoršil. Dívky ji mají o něco raději než chlapci.

Čeští žáci také téměř nejméně ze sledovaných zemí cítí sounáležitost se školou. Pouze polovina žáků pociťuje vysokou sounáležitost, horší to bylo jen v Japonsku a v Polsku.