Z přibližně 1,5 miliardy lidí, kteří angličtinu na nějaké úrovni ovládají, ji jako svůj první jazyk užívá méně než 400 miliónů. Pro více než miliardu jedinců je tedy až druhým jazykem.

Výsledky srovnávání jednak komunikačních dovedností v angličtině, jednak způsobů její výuky v daných zemích, přinesl výzkum EF English Proficiency Index, který každoročně provádí vzdělávací společnost EF Education First.

Historické vazby severu na Británii

Nejvyšší skóre, 72, získalo dle šetření Nizozemsko. Česká republika si nevede špatně, s celkovým výsledkem okolo ukazatele 59 je to zatím její nejlepší umístění. Oproti loňskému roku si polepšila o dvě místa na 16. pozici, což v rámci Evropy znamená slušný průměr. Slováci skončili jednadvacátí.

Není bez zajímavosti, že v desítce nejlepších států je jen jeden mimoevropský, a to Singapur. Obecně nejvyšší úroveň angličtiny je na severu Evropy. Souvisí to s jeho historickými vazbami na Velkou Británii.

Celkově si Evropa stojí tak dobře i proto, že je zde angličtina jednou ze tří „úředních řečí“ Evropské komise – společně s francouzštinou a němčinou.

Asie má nejlepší průměr

Na nejvyšších příčkách jsou sice evropské státy, ale nejvyšší průměrnou úroveň znalostí angličtiny má Asie. Vyloženě výborné hodnocení z asijských států získaly kromě Singapuru i Malajsie a Filipíny.

Latinská Amerika si příliš dobře nevede, angličtinu zde logicky potlačuje španělština. Lepší než nízké či velmi nízké hodnoty indexu má jen Argentina s Dominikánskou republikou. Nejslabší znalosti vykazují oblasti Středního východu a severu Afriky.

Ženy jsou lepší

Zpráva rovněž zjistila, že kvalitnější úroveň angličtiny obecně souvisí s vyššími příjmy, technologickou vyspělostí a kvalitou života v daném regionu.

Téměř ve všech sledovaných zemích měly ženy lepší angličtinu než muži. Stejnou českou zkušenost potvrdila Novinkám i Dana Štefková z CC školy jazyků v Českých Budějovicích. Kromě firemních kurzů mají výrazně větší procento studentek. Souvisí to zejména s přístupem: ženy na zlepšování svých dovedností pracují kontinuálně, muži využijí spíše intenzivní kurz, když už „fakt musí“.

Nejpovedenější výsledky mívají mladí lidé mezi 18 a 21 lety. Délka studia roli nehraje, v Nizozemsku stráví školáci s tímto jazykem méně času než v ČR nebo v Německu. Výsledky celého průzkumu jsou k nalezení zde.