Článek
„Ve třetině lesů nad 1150 metrů nad mořem nikdy nedošlo k žádné těžbě. Jsou to přirozené lesy, kde se ani nikdy uměle nevysazovaly nové stromy,” uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.
Přirozená obnova lesa
Dodal, že právě tyto plochy potvrzují, že přírodní procesy se periodicky opakují. Výzkum ukázal, že v období zhruba jednou za století nastává velká kalamita, kterou způsobí většinou orkány. Následně se pak les dokáže zregenerovat i bez lidského zásahu.
„Když to vezmu z celkového hlediska, tak podobné události jsou velmi žádoucí. Les se pomocí těchto procesů obnovuje a zároveň tyto události vytvářejí přirozené struktury, na něž jsou vázané jiné organismy, jako ptáci, houby nebo lišejník,” vysvětlil Čada.
Podle něj takové prostředí nikdy nevznikne v lese, kde se zasahuje, protože popadané nebo usychající stromy se zpracovávají na dřevo.
Zpochybnění tvrzení, že všude člověk hospodařil
Čada řekl, že výzkum zpochybňuje tvrzení, že ve všech místech šumavského lesa v minulosti hospodařil člověk. Plochy horských smrčin, které nikdy nepodlehly zásahům, se rozkládají na rozloze několika stovek hektarů.
„Šumava tím pádem představuje unikát z hlediska střední Evropy. Nikde není takové území, které by zůstalo prakticky nedotčeno,” dodal.
Nejrozsáhlejší kalamita v posledních desetiletích Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milión krychlových metrů stromů. Velkou část popadaných stromu v bezzásahových zónách ponechalo tehdejší vedení šumavského národního parku na místě, aniž by se dřevo nějak zpracovalo.
Starosta odmítá divočinu
Postup přirozené obnovy lesa má však i mnoho kritiků. Ti preferují v případě velkých kalamit zásahy. Starosta Modravy a předseda svazu obcí šumavského národního parku Antonín Schubert před časem uvedl, že proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání.
„Jsem přímým svědkem a účastníkem obrovského úsilí, které bylo vynaloženo do výsadby zdejšího (modravského) lesa. Samozřejmě tím nesnižuji sílu přírody umět si poradit s kdejakým lidským nešvarem, ale také nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí,” řekl letos Schubert.
