Zmlknutí signálu sondy v řídicím středisku ESA v Darmstadtu potvrdilo její přistání na kometě Čurjumov-Gerasimenko, kterou Rosetta zkoumala. Vědci hodnotí misi jako velký úspěch.

Sonda podle předpokladů dosedla na povrch vesmírného tělesa poměrně malou rychlostí, a proto byl dopad spíše měkčí. Stalo se tak už přibližně ve 12:40 SELČ, ale s potvrzením bylo nutné počkat, protože komunikace s Rosettou měla vzhledem k velké vzdálenosti od Země čtyřicetiminutové zpoždění. Ve 13:19 SELČ signál odumřel a potvrdil tak definitivní konec mise.

Povrch komety Čurjumov-Gerasimenko vyfotografovaný sondou Rosetta z výšky 5,8 km před tím, než přistála a ukončila tak svou činnost

Povrch komety Čurjumov-Gerasimenko vyfotografovaný sondou Rosetta z výšky 5,8 km předtím, než přistála a ukončila tak svou činnost.

FOTO: Uncredited, ČTK/AP

Pracovala až do samého konce

Rosetta ale ani na své "poslední cestě" nepřestala pracovat a poslala vědeckému týmu projektu další data i fotografie kolem vybraného místa přistání.

Rosetta se vydala na cestu v březnu 2004 a ke svému cíli dorazila po deset let trvající pouti. Jejím úkolem bylo kometu s katalogovým číslem 67P zevrubně prozkoumat, včetně vnitřní struktury, a pomoci tak vědcům poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko vyfotografovaná sondou Rosetta

Kometa Čurjumov-Gerasimenko vyfotografovaná sondou Rosetta

FOTO: Handout, Reuters

Modul se na dva roky ztratil

K tomu byla také sonda vybavena robotickým modulem Philae, který na kometě přistál v listopadu 2014.

Přistání ale nebylo ideální a modul na Zemi vyslal jen několik sérií dat, která nicméně podle vědců byla i tak velmi důležitá a užitečná.

Poloha přístroje na povrchu komety zůstala vědcům celou dobu neznámá, až do začátku září, kdy se na záběrech pořízených kamerou umístěnou na Rosettě podařilo Philae rozeznat. [celá zpráva]