Během zhruba čtvrthodinového letu vylétla raketa s psíky do zhruba stokilometrové výše, tedy hranice vesmíru, odkud se zase snesla na padáku. Oba voříšci z letu vyvázli prakticky bez následků - Dezikovi nebylo vůbec nic, Cigan během přistávání utrpěl jen povrchové oděrky.

Oba psí hrdinové se museli vyrovnat nejen se čtyřminutovým stavem beztíže, ale hlavně s pětinásobným přetížením při startu. Nic z toho pro psy, upoutané během letu do speciálních postrojů a sledované řadou přístrojů, ale neznamenalo větší nebezpečí.

Podruhé již Dezik štěstí neměl

Sovětští vědci totiž vybírali zvířata, kterým příroda dala do vínku odolnost a zdraví - pouliční křížence. Cigan byl huňatý bílý psík, zatímco srst jeho kolegy byla černá s velkými bílými skvrnami.

Kosmického pionýra Dezika ale čekal smutný osud, při druhém letu selhal padák a neovladatelná kapsle se roztříštila o zem. Lepší osud pak čekal na druhého člena průkopnické posádky, kterého se ujal šéf sovětské vesmírné komise akademik Anatolij Blagonravov, u nějž pes žil spokojeně dalších deset let.