Na kosmické aktivity se plánuje ze státního rozpočtu na příští rok a další léta vydat navíc o 110 miliónů korun ročně. Měly by přispět k zapojení ČR do prestižních programů evropských kosmických nosných raket Ariane a Vega. Zda se v navýšeném rozpočtu najdou peníze i na kosmickou agenturu, se ale neví.

I menší státy podporují kosmický výzkum

Bělobrádek by se měl kvůli kosmickému výzkumu a jeho financování sejít v příštích týdnech se zástupci ministerstva financí a dopravy, pod které kosmonautika spadá. ČR letos na kosmické aktivity přispěla už téměř půl miliardou korun.

Do kosmického výzkumu se dlouhodobě zapojují i menší státy, než je Česko, tvrdí ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Karas.

„Kosmické technologie patří mezi vysoce pokročilé techniky, které podporují high-tech společnosti. Pokud chceme v ČR tyto technologie udržovat, je to nejlepší cesta, kterou se můžeme vydat,” uvedl Karas ke vzniku národní kosmické agentury.

Firmám by zajistila vstup do vesmírných konsorcií

Podle generálního ředitele Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josefa Kašpara by agentura zajistila vstup českým firmám do vesmírných konsorcií, s čímž mívají problémy.

„Na úrovni firem něco dokážete, domluvit se s druhou firmou, ale nikdy nebudete hrát důležitou roli, pokud stát nepřizná, že danou věc podporuje a chce,” řekl.

Při ministerstvu školství vznikla už před lety Česká kosmická kancelář, podle Bělobrádka ale funguje spíše na úrovni klastru. Z pohledu vědců není podle Karase podstatné, kdo nebo kde aktivity povede. Hlavní je podle něj to, aby tuto oblast někdo cíleně řídil.

Prioritu měly jiné plány

České firmy už vyrábějí součástky pro raketovou techniku a satelity. Koordinace na státní úrovni, kterou zajišťuje ministerstvo dopravy, je ale podle Kašpara slabá.

Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy poznamenal, že úřad už v minulosti podnikl určité kroky, bohužel se však nepodařilo najít potřebnou shodu nad základními parametry agentury.

„Tento cíl výslovně zmiňuje i Národní kosmický plán 2014-2019, který schválila vláda. V současné době nicméně mají prioritu jiné plány,” reagoval.

Potenciál má rentgenová optika či strojírenství

„Za 20 let, co se snažíme nabízet naše technologie v zahraničí, máme určité úspěchy. Problém je ale v tom, že dokud nebude vize národního kosmického programu, který existuje na ministerstvu dopravy, tak nemáme co nabídnout, pokud nebude vize ukotvena,” dodal manažer firmy Rigaku Adolf Inneman.

K oborům, které by se v cizině mohly prosadit, patří rentgenová optika, mikrogravitační změny, materiálový výzkum i strojírenství. Mohou podle Innemana dobře přispět třeba k vývoji družicových snímků a navigace.