„Během výzkumu se nám podařilo objevit štípanou industrii z období mezolitu,” uvedl Menšík. Štípaná industrie nebo také pazourek je cíleně odlomená část nerostu, který tehdejším lidem mohl sloužit například jako nůž.

„Podařilo se také prokázat osídlení z doby bronzové nebo doby halštatské,” uvedl Menšík.

Na snímku je student archeologie Pavek Brůžek, který učinil zatím nejvzácnější nález štípané industrie nebo také pazourku, jenž tehdejším lidem mohl sloužit například jako nůž.

Na snímku je student archeologie Pavel Brůžek, který učinil zatím nejvzácnější nález štípané industrie nebo také pazourku, jenž tehdejším lidem mohl sloužit například jako nůž.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

Zaniklo až v 11. století

Výzkum také proti předchozím znalostem prokázal, že hradiště bylo osídleno až do 11. století. Poté zaniklo, podle nálezů bylo vypáleno.

Na Kněží hoře se zachovaly zbytky jednoho z nejdůmyslnějších, nejsložitějších a nejkomplexnějších opevnění vybudovaných Slovany v raném středověku na našem území. Hradiště se nalézá nad levým břehem Otavy a vymezuje plochu o rozloze osmi hektarů.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

Praxe studentů archeologie

Během třítýdenního výzkumu archeologové také objevili přeslen, stejně staré kovové hřebíky a nože, kosti koz a ovcí a několik úlomků raně středověké keramiky.

„Pro tento typ keramiky je typická jednoduchá nebo vícesložitá vlnice,” řekl Menšík.

Výzkum, na kterém se podílelo i strakonické Muzeum středního Pootaví, sloužil jako terénní praxe plzeňských studentů archeologie. Během zimy budou nálezy zkoumat v univerzitních laboratořích.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

FOTO: Václav Pancer, ČTK

„O životě na hradišti toho není možné mnoho vyčíst. Objevili jsme kůlové jámy, pozůstatky po dřevěných konstrukcích. Ze zbytků kamenné destrukce je například možné říct, že hradba byla složená z čelní kamenné plenty, z nasucho skládaných kamenů, ke které byl nasypán hliněný val a na tom byla dřevěná palisáda," uvedl Menšík. Podle něj se jedná o tradiční systém středověké konstrukce.

Návaznost na výzkum před 70 lety

Současný výzkum není plošný. Je zde otevřeno pět archeologických sond. Končí v pátek a navazuje na práci archeologa Bedřicha Dubského.

Jeden z nejznámějších jihočeských archeologů zde vedl výzkum před 70 lety, od té doby zde archeologové nekopali, evidují pouze několik povrchových sběrů. Na místo se studenti vrátí i v následujících dvou letech.

Archeologický výzkum se na hradišti koná po 70 letech.

Archeologický výzkum se na hradišti koná po 70 letech.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

K hradišti na Kněží hoře se váže celá řada pověstí a tajuplných historek. Jedna z nejznámějších je o skrytém pokladu v hoře, který střeží veliká sova se zlatýma očima. Na začátku 19. století se zde těžila tuha.