Hlavní obsah

Hloupější maturanti? Spíš složitější testy

Právo, jim

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pár kejklů s čísly a původně příznivé maturitní výsledky lze hodnotit jako znepokojující. Přestože na první pohled se studenti v matematice mírně zlepšili, podrobnější data ukazují, že tomu tak úplně není. Buď jsou testy rok od roku těžší, anebo se matematické dovednosti studentů propadají.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Studenti Obchodní akademie na pražských Vinohradech

Článek

Odborník na testování a matematik Oldřich Botlík se přiklání k druhé variantě. Podle něj totiž podrobnější náhled do maturitních výsledků ukazuje na zcela jiné závěry, než jaké představuje ministerský tvůrce státních testů Cermat.

Botlík dokazuje, že propad v testech z matematiky se vůbec nezastavil, jak vyplývá ze souhrnných dat Cermatu. „Myslím si, že je to spíše vlivem stále obtížnějších testů. Ale na rozdíl od češtiny, kterou pořád píšou všichni žáci, se to hůře prokazuje,“ řekl Právu Botlík. Matematika je totiž nepovinný maturitní předmět a každým rokem si ho vybírá méně studentů.

Kdo vylepšuje skóre?

V matematice letos propadlo 3932 studentů, tedy 23,2 procenta přihlášených studentů, což oproti předchozímu roku představuje zlepšení o sedm desetin procentního bodu.

Každým rokem přitom roste podíl gymnazistů, kteří konají zkoušku z matematiky, na úkor studentů ostatních oborů. Studenti negymnaziálních oborů si totiž stále častěji volí jiný nepovinný předmět, zejména angličtinu.

V roce 2014 činil podíl gymnazistů u matematiky 32,3 procenta, letos to bylo 40,7 procenta.

Právě gymnazisté mají s matematikou menší problémy než ostatní. Když se ale stále zvyšuje podíl gymnazistů, proč nedochází k výraznějšímu zlepšení výsledků?

Botlík dokazuje, že kdyby k letošnímu testu z matematiky přišel stejný počet studentů gymnázií a ostatních škol jako loni, tak by výsledky byly horší. Stačí, když se průměrná neúspěšnost přepočte podle loňského zastoupení, a propadlíků by už nebylo 3932, nýbrž 4720. Průměrná neúspěšnost by stoupla na 24,5 procenta.

Při přepočtu dalších let jsou rozdíly ještě markantnější. Podobně porovnal letošní rok s rokem 2014 a vyšlo mu, že by pohořelo 25,9 procenta. A porovnání s rokem 2013 vychází dokonce na 27,3 procenta propadlíků.

Požadavky se nemění, hájí se Cermat

S nadsázkou lze tedy říct, že dřívější datum narození je u maturity výhodou.

Pokud není důvodem stoupající náročnost testů, pak to znamená, že se znalosti a dovednosti studentů neustále zhoršují. A to by pak mělo ministerstvo školství bít na poplach.

Cermat, který maturitu připravuje, však odmítá, že by mohly být testy nesrovnatelné. Podle jeho šéfa Jiřího Zíky je srovnatelnost založena na stejném katalogu požadavků ke státní maturitě a shodnou konstrukcí testů.

„Obsahová struktura položek a jejich základních psychometrických parametrů je meziročně zachovávána. Významný podíl na tom má průběžné pilotování jednotlivých položek na relevantních skupinách,“ sdělil Právu.

Reklama

Výběr článků

Načítám