Zhoršení je natolik mírné, že tomu ministerstvo školství nepřikládá ´zásadnější význam´, řekla na čtvrteční tiskové konferenci ministryně Kateřina Valachová (ČSSD).

Maturanti museli znát odborné pojmy

Letos se poněkud změnila koncepce přístupu k odborným jazykovědným nebo literárně-teoretickým pojmům. Zatímco dříve byly přímo v testech vysvětleny, když měl maturant najít v ukázkovém textu příklad, letos je museli středoškoláci znát zpaměti. Týkalo se to všech pojmů uvedených v katalogu požadavků, který měli pro přípravu k maturitě k dispozici.

Češtinář z gymnázia Nový PORG Kostečka se proto nedomnívá, že by vyšší počet neúspěšných v testu z češtiny zavinila jen statistická chyba. „Myslím si, že ten rozdíl je skutečně daný tím, že test je malinko obtížnější, než býval dřív,” uvedl.

U tohoto didaktického testu letos neuspělo 5245 maturantů. Pokud by neúspěšnost byla stejná jako loni, tedy 6,5 procenta, bylo by jich zhruba o 1200 méně.

S kritikou otázky na epizeuxis nesouhlasí

Změna se dotkla například úlohy, kdy měli maturanti najít v básni příklad epizeuxis, tedy opakování slov v jednom verši nebo větě. Ta byla hojně diskutovaná na sociálních sítích i v médiích. Tento pojem byl nově zařazen do katalogu požadavků.

Kostečka je přesvědčen, že se tak stalo oprávněně, protože tento předmět se vedle jazyka a slohu zabývá i literaturou, tedy uměleckými texty.

„Umělecké ozvláštnění se děje prostřednictvím konkrétních jazykových prostředků a ty je prostě maturant povinen znát. Právě figury jsou jedny z nejčastějších a epizeuxis je spolu s anaforou vůbec nejfrekventovanější figura,” řekl. Anafora je opakováním stejných slov nebo skupin slov na začátku veršů nebo vět.

Kritiku Kostečka odmítá. „Napadat tuto úlohu je naprosto nemístné. Je příznačné, že ji napadají nečeštináři, kteří tomu, s prominutím, nerozumějí,” dodal.