Na základě několika studií je prokázáno, že malé děti sledující televizi a pohádky na DVD mají výrazně omezenou slovní zásobu a jsou jazykově opožděné. Naopak děti, jimž rodiče denně pohádky předčítali, se rozvíjely rychleji.

„Čtení má pozitivní vliv na vývoj řeči – při jeho analýze dochází v dětském mozku k propojení daleko více mozkových center než v prvním případě. Zpracování informace je při čtení daleko hlubší – aktivnější,“ řekla Právu lékařka Zuzana Ludvíková, která se věnuje klinickému výzkumu.

„Naproti tomu sledování televize v raném věku do tří let má prokazatelně výrazně negativní účinek na poznávací rozvoj dětí. Dochází k zhoršení koncentrace, porozumění mluvené řeči a schopnosti čtení v pozdějším věku,“ varuje lékařka.

Mozek pro zdravý vývoj potřebuje získávat zkušenosti a stimulující podněty z okolí. Tyto zkušenosti a zážitky budují architekturu mozku.

Povrchní zpracování 

„Co se děje s příchozí informací v našem mozku, závisí na tom, zda je tato informace zpracována povrchně, nebo se jí věnujeme do hloubky. Když se jí věnujeme důkladněji, dojde k zpracování informace ve více mozkových centrech, a tím k vytvoření a posílení více nervových synapsí a lepšímu uložení dané informace,“ vysvětluje Ludvíková a doplňuje: „Platí to i obráceně. Čím povrchněji se informaci budu věnovat, tím se při jejím zpracování zapojí méně mozkových center, propojí se méně synapsí a méně se naučím.“

Lékařce dává za pravdu pedagožka Ivana Vlková, které se v prvních třídách ZŠ dostávali do ruky žáci, kteří najednou špatně mluvili, malovali, ihned zapomínali, a tak se vrhla na prevenci a začala působit jako speciální pedagog už v mateřských školách.

„V mých kroužcích předškolní přípravky sleduji za posledních pět let zhoršení některých důležitých schopností u dětí v plošném měřítku,“ řekla redakci Vlková.

Z jejího vlastního šetření v MŠ na vzorku 60 dotázaných pedagogů vyplynulo, v čem se děti zhoršují a v čem naopak zlepšují.

„Převaha dotazovaných říká, že za posledních pět let došlo k plošnému zhoršení rozvoje u dětí v motorice, sebeobsluze, v příjmu potravy, v řeči a schopnosti převyprávět nějaký zážitek, v oblasti psaní a kreslení, sluchovém vnímání, sluchové paměti, pozornosti, fantazii a chuti pracovat,“ shrnula Právu výsledky šetření Vlková.

S elektronikou není třeba spěchat

Na druhou stranu jsou dnešní předškoláci i v něčem lepší. „Dotazovaní si myslí, že došlo k plošnému zlepšení ve zrakovém vnímání, zrakové paměti, prostorového vnímání a v rozvoji před-matematických dovedností,“ doplnila Vlková.

Televize, tablet a počítač tedy netřeba úplně vymýtit. Podle lékařky je ale důležité začít s nimi později a dát jejich užívání jasné hranice.

„Přesná doporučení neexistují. Domnívám se ale, že do 4,5 až 5 let tyto technologie, zvláště pokud jde o tablety a počítačové hry, děti v podstatě jen traumatizují. Naopak od pěti let mohou dítě rozvíjet. Ovšem je důležité, aby to měl rodič pod kontrolou a sledování nebo hraní nepřekračovalo například 20 minut denně, řekněme třikrát týdně. Už v tomto věku se totiž může u dítěte vyvinout závislost,“ říká Ludvíková.

„Od půl roku nechávali rodiče holčičku při jídle sledovat tablet, protože jim nechtěla jíst. Výsledek je ten, že ve svých čtyřech letech špatně jí. Vůbec nemá osvojený rituál jídla, jen se to zhoršilo, a dosud neumí pořádně mluvit. Proti svým vrstevníkům je tak o dva roky zaostalá vývojově a řečově,“ uvádí lékařka příklad.

U TV tráví denně přes čtyři hodiny

To, že dětem chybí také pohyb, je známo už poměrně dlouho. Rozsáhlý výzkum České děti venku, provedený Nadací Proměny Karla Komárka na vzorku 1515 dětí, nyní také ukázal, že venku tráví ve všední den v průměru jen 1,41 hodin a o víkendech průměrně 2,49 hodin.

V zeleni pak stráví jen něco málo přes polovinu všeho času, který jsou venku. Naproti tomu na internetu, sledováním televize nebo DVD a hraním počítačových her děti ve všední den průměrně stráví čtyři hodiny a 14 minut.

Odborníci i rodiče se kvůli znepokojujícím výsledkům průzkumů mezi českými dětmi sejdou 17. května v pražském kině Lucerna na celodenní konferenci s názvem Vychovávejme své dítě aktivně, věnujme mu přítomný okamžik. Pořádá ji CAPARD – Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí.