Odborníci nově prokázali, že netopýři v Evropě a Asii jsou proti němu mnohem odolnější. Zjistili totiž, že je u nich vyvinutý mechanismus tolerance umožňující žít i s tímto onemocněním, které na druhé straně oceánu kosí netopýry po tisících.

„Někteří lidé je považují za ošklivé a jen málokdo ví, jak moc jsou pro přírodu důležití,“ řekl Jiří Pikula z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Výzkumem zaměřeným na syndrom bílého nosu (white nose syndrom, WNS) se zabývá již přes pět let. Navštívil kvůli němu desítky jeskyní od Slovinska přes střední Evropu až po Vladivostok. Všude, kam přišel, našel netopýry s tímto onemocněním.

Zjistil ale, že od Jadranu až po Dálný východ pokrývá u nemocných netopýrů plíseň pouhá čtyři procenta těl těchto savců, zatímco v Americe je to až okolo 40 procent.

Nemoc je sama o sobě unikátní v tom, že nepostihuje jenom kůži, ale u amerických netopýrů proniká i do živé tkáně. V Evropě mají ale mnohem menší postižení a hromadné úhyny v ní nejsou hlášeny.

Netopýry Evropy a Asie chrání mechanismus tolerance nemoci.Jiří Pikula

Jiří Pikula je expertem na onemocnění zvířat a výsledky výzkumu českého vědeckého týmu nedávno s kolegy prezentoval v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Scientific Reports. Syndrom bílého nosu byl poprvé popsán v roce 2006 v USA. Teprve o tři roky později toto plísňové onemocnění zaznamenali také vědci v Evropě.

Podle teorie českých vědců byli tímto netopýřím morem nakaženi dříve evropští netopýři.

„Mohlo to tu probíhat bez povšimnutí, skrytě. Časem se u nich zřejmě vyvinula jistá odolnost, odborně nazývaná mechanismus tolerance. U lidí ji známe u malárie. Lze předpokládat, že časem jedinci, kteří přežijí, založí nové kolonie a syndrom pro ně už nebude představovat větší nebezpečí,“ uvedl Pikula.

Zemědělcům šetří miliardy

Jisté však podle něj je, že potrvá desetiletí, než se kolonie netopýrů rozrostou na svoji původní úroveň. Je to důležitá zpráva pro zemědělce. Odhaduje se totiž, že netopýři jim lovem hmyzu ročně na světě ušetří zhruba 60 miliard korun, které by museli zemědělci použít na postřiky.

Netopýři jsou navíc podle odborníků velmi citlivým ukazatelem čistoty životního prostředí.

„Jejich rozrůstající se kolonie jsou dokladem toho, že stav životního prostředí se zlepšuje, ustupuje se od používání postřiků, chemie a pesticidů v zemědělství. Význam netopýrů, kteří jsou svým způsobem hezcí, ještě neumíme docenit,“ řekl Právu ekolog Mojmír Vlašín.