Jsou zaměstnavatelé připraveni přistoupit na požadavky dnešní mládeže nastupující do zaměstnání? Diskuzních panelů se zúčastnili studenti českých i rakouských vysokých škol a spousta manažerů, hledajících schopné a kvalifikované zaměstnance.

„Práce musí bavit”

Lucka a Honza jsou typickými zástupci generace Y na brněnské Mendelově univerzitě. Je jim 22 let a chtějí, aby je práce bavila. Rádi by v zaměstnání měli flexibilní pracovní dobu. Preferují práci z domova a rádi by jednou začali podnikat.

Motivuje je výše mzdy, atraktivní benefity, pocit sebenaplnění, získání nových zkušeností, dobrý kolektiv, slovní ocenění jejich výkonu, kreativní náplň práce, pracovní cesty do zahraničí a jasně viditelné výsledky jejich práce.

Vyrůstali jsme se sociálními médii, dokážeme v relativně krátké době získat velké množství informací, v čemž starší generace trochu tápe.student Aleš Buchta

Budoucí zaměstnavatel by jim dle jejich očekávání měl umožnit kariérní růst, vytvořit příjemné pracovní prostředí, měl by být férový a spravedlivý, podporovat další vzdělávání a být trpělivý v rámci jejich zaškolení.

Stáže ano, ale ne levná pracovní síla

Podle Lucky a Honzy české firmy nabízejí málo praxí a stáží, a když už je nabízejí, často je to práce zadarmo či velmi špatně placená. Přitom, když si vybírají nového zaměstnance, praxi v oboru vyžadují. Zaměstnanci ale mohou obecně namítat, že když má student o zisk potřebné praxe skutečně zájem, nemá tolik řešit finance, protože investovaný čas se mu pak může vrátit.

Studentům se příliš nechce začínat od nižších a pro ně méně zajímavých pozic. Tento postup je prý odrazuje od práce a nutí je to poohlížet se po jiném uplatnění. Poukázali na skutečnost, že mnoho zaměstnavatelů poskytuje studentům stáže, kde je využívají pouze jako levnou pracovní sílu.

Taková stáž studentovi neposkytne odbornou praxi, kterou po něm následně samotný zaměstnavatel vyžaduje. Zaměstnavatelé oponovali, že postupný růst a realizace tzv. koleček v rámci firmy vede k tomu, že je následně vedoucí manažer schopen lépe zhodnotit práci na nižších úrovních.

Osobní život před pracovním

Reprezentant studentů Aleš Buchta vystihl svou generaci jako tu, která si je vědoma svých kvalit a umí si určit svou cenu. „Vyrůstali jsme se sociálními médii, dokážeme v relativně krátké době získat velké množství informací, v čemž starší generace trochu tápe. Umíme efektivně a rychle pracovat s IT médii,“ uvedl.

Michal Vávra z advokátní kanceláře Bulinský, Vávra & Partners potvrdil, že u svých koncipientů silně vnímá potřebu mít čas na svůj osobní život, který často řadí před život pracovní. Na druhou stranu, když jim nabídne téma, které je zajímá, viditelně se zvyšuje jejich motivace k práci, a to i mimo obvyklou pracovní dobu.

Děti příliš snadno zabezpečeny

Podle Petra Karáska, emeritního generálního ředitele TATRA, CAIM je hlavní rozdíl mezi generacemi v tom, že ta předchozí byla vychovávaná tak, že musí primárně splnit požadavky směrem ke svému živobytí.

„V okamžiku, kdy jsme měli tuto základnu vybudovanou, zbyl teprve prostor přemýšlet, jak dál. Možná jsme se vůči svým dětem provinili v tom, že jsme jim ten chléb zabezpečili příliš jednoduše, a tím jsme jim dali čas, aby přemýšlely i nad tím dalším,“ dodal.

Spolupráce zaměstnavatelů a univerzit

Jedním z velkých problémů je nízká míra angažovanosti zaměstnavatelů na vysokých školách. A to jak v rámci nabírání nových pracovních sil, tak v rámci předávání zkušeností z praxe na akademické půdě. Firmy by se měly studentům více otevřít a nabídnout pomocnou ruku.

Zde však vyvstává problém uzavřeného prostředí mnohých vysokých škol nebo naopak neochota manažerů firem. Konkrétní výzva zněla, aby si manažeři udělali čas a přišli na univerzitu učit odborné věci z praxe, aby přicházeli na univerzitu představit svou firmu a strávit se studenty čas.