Konglomerát tak zahrnuje Vysokou školu podnikání a práva (původně Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva z Prahy a Vysoká škola podnikání z Ostravy) či Panevropskou vysokou školu v Bratislavě.

Aliance pod sebou sdružuje soukromé vzdělávací organizace na všech stupních – od mateřské až po vysokou školu.

Škálu ostatních programů v holdingu doplňují studijní obory Vysoké školy obchodní v Praze (VŠO), zaměřené na cestovní ruch a služby v letecké dopravě. Školu aktuálně studují tři tisíce studentů.

Přizpůsobit se požadavkům trhu práce

Strategie Akademické aliance potvrzuje současný efektivnější trend v organizaci vysokých škol, který má připravit silné ekonomické zázemí vzdělávacích subjektů. Přispívá k tomu stále větší poptávka po propojování studia s praxí se snahou o zvyšování šance na uplatnění studentů na trhu práce.

Jedním ze zakladatelů Akademické aliance je Radek Řechka, zakladatel Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva (VŠMIEP), kterou v dubnu sloučil s Vysokou školou podnikání v Ostravě.

„Není to úplně tak, že bychom se sloučili,“ uvedl Řechka. „Vytvořili jsme úplně novou vysokou školu, akciovou společnost Vysoká škola podnikání a práva, kam původní dvě školy převedou své studenty a učitele, aby teď od září mohla Vysoká škola podnikání a práva začít fungovat,“ dodal.

„Naším záměrem je dosahovat cestou propojování vzdělávacích institucí synergických a dalších inovačních a konkurenčních efektů s cílem umocnit a zvyšovat přidanou hodnotu pro klienta – studenta. To bychom rádi nabídli a zvládli mimo jiné i správnými produkty. Tedy obory, přizpůsobenými potřebám trhu práce a dovednostně orientovanou výukou s praktickými prvky, bez memorování a zahlcování nadbytečnými informacemi,“ shrnul situaci Radan Jünger, předseda představenstva Akademické aliance.

Studentů ubývá

Slučování škol podle Řechky zapříčinila demografická křivka. „Ubývá studentů, zejména těch prezenčních, ale i kombinovaných, protože kdo si potřeboval dodělat titul, tak už ho dávno má,” tvrdí.

„Malé školy budou s úbytkem studentů ještě menší a nedokážou ekonomicky ani pedagogicky zabezpečit kvalitu. Prostě běžná škola, která má 300 studentů a běžné školné, tedy ne 100 tisíc na semestr, nedokáže zaplatit docenty a profesory, aby vyhověli jednak standardům Akreditační komise, ale aby obecně byla kvalita výuky jako na vysoké škole. Nemůže to být jen nějaká vzdělávací agentura nebo vyšší odborná škola,” dodal Radek Řechka.