Mezi badateli se až dosud vleče spor o příčinu jeho smrti. Kromě otrávení jedem převažuje názor, že onemocněl tyfem, malárií nebo nilskou horečkou, které jeho oslabený organismus podlehl. Nyní se novozélandský toxikolog Leo Schep domnívá, že pravou příčinu zná – je jí výtažek z byliny zvané kýchavice bílá.

Kýchavice bílá (Veratrum album)

Kýchavice bílá (Veratrum album)

FOTO: Profimedia.cz

Dosavadní spekulace o použití arzeniku či strychninu považuje Schep za směšné. Vylučuje také, že by byl použit bolehlav, oměj, pelyněk, blín nebo ocún. Ve všech těchto případech by smrt přišla daleko dříve a za jiných okolností.

Vražda, či neštěstí? Záhada nerozluštěna

Jen účinky kýchavice se shodují s popisem Alexandrovy smrti, který zanechal řecký historik Diodórus. Podle něj dostal Alexandr záchvat silných bolestí poté, co na hostině vypil velkou nádobu nemíšeného vína na počest Hérakla.

„Předzvěstí otravy kýchavicí je náhlý nástup bolesti pod hrudním košem a v nadbřišní části. Bolest může být doprovázena nevolností a zvracením, pak následuje zpomalení srdeční frekvence a náhlý pokles krevního tlaku doprovázený těžkou svalovou slabostí. Alexandr trpěl podobnými problémy po dobu své nemoci,“ shrnuje průběh otravy studie v lékařském časopise Clinical Toxicology, na níž se kromě Schepa podílel i znalec antiky Pat Wheatley.

Vojevůdcův konec předvídalo proroctví
před vstupem do města Babylónu jej varovali tamní chaldejští mágové i proroctví, které bylo pochopeno až po jeho smrti
ta začala ve chvíli, kdy dvaatřicetiletý vojevůdce po noci a dni popíjení vyprázdnil pohár na počest mytického hrdiny Hérakla
pak ho postihly bolest a horečka, která se stále zhoršovala, až už nedokázal mluvit
agónie trvala podle různých údajů 12 až 14 dní. Když kolem něj ke konci procházeli jeho vojáci, dokázal na ně panovník už jen slabě zamávat
zemřel 11. června 323 př. n. l. během dne

Silné nemíšené víno mohlo zpočátku potlačit i hořkou chuť výtažku z kýchavice. Navíc byl Alexandr v okamžiku, kdy vyprazdňoval velký pohár na počest mýtického hrdiny a poloboha, už notně opilý, takže si podivné chuti vůbec nemusel všimnout. Záhy dostal horečku a nedokázal mluvit ani chodit.

Co dokáže kýchavice bílá
trvalka vysoká 50 až 170 cm
květy má bílé, do hroznu
kvete od července do srpna. Je jedovatá. Při přičichnutí k prášku z jejího oddenku nutí člověka kýchat, odtud název
roste na horských loukách

Určení příčiny smrti ale ještě neznamená zjištění důvodu, proč Alexandr zemřel: zda byl tedy skutečně úkladně zavražděn, jak mnozí spekulovali, nebo se stal obětí nedbalosti či nehody. Z kýchavice lze totiž vyrobit nejen otrávené víno, ale i vynikající prostředek k vyvolání zvracení – záleží na koncentraci. Řekové jej při hostinách používali a určitě nechyběl ani v Alexandrově paláci.

Na odhalení tajemství Alexandrovy smrti pracoval Schep jedenáct let – od chvíle, kdy se podílel na přípravě dokumentu BBC a kdy jej pracovníci britské stanice požádali, aby kauzu prozkoumal.