Jak si správně vybrat střední školu

Podle Ivany Eliáškové z Centra kariérového poradenství si každý žák nejlépe udělá představu o svém dalším směřování na rozcestníku Infoabsolvent.cz, který provozuje Národní ústav pro vzdělávání. Nejdůležitější je totiž pro žáka dostatek informací. „Jen zorientovat se ve vzdělávací nabídce zabere spoustu času,“ zdůrazňuje Eliášková.

Systém s velice intuitivním vyhledáváním pomůže žákovi vybrat si profesi, která by se mu líbila, najít obor, ve kterém se na ni připraví, a zjistit nejbližší školu, která ho vyučuje. K dispozici jsou i obrazová znázornění, videoukázky a profitest, který pomůže zorientovat se ve vzdělávacích oblastech, které jsou pro něj vhodné.

K dohledání jsou další podrobnosti a důležité informace. Třeba v sekci „Absolventi škol a trh práce“ se lze dovědět o uplatnění absolventů, o jejich nezaměstnanosti, o požadavcích zaměstnavatelů a o přechodu do terciárního vzdělávání apod.

Sekce „Jak na to – rady a doporučení“ doplňuje různé informace týkající se výběru oboru a školy, přihlášek na školu, postupu při přijímacích zkouškách i toho, jak se učit.

Obzvláště užitečná pro žáky se zdravotním postižením pak je kolonka „Bez bariér až na trh práce“, kde je možnost označit své postižení a dohledat obory a školy určené přímo pro ně.

„Mladí lidé se vyznají na internetu, umějí zde hledat, čili než poučky je pro ně lepší si informace intuitivně najít sám. Druhá věc je, že musí začít sami za sebe. Musí o sobě přemýšlet, co chtějí a kam se chtějí vydat,“ říká Eliášková.

Podle ní je totiž kromě dostatku informací nejdůležitější vnitřní motivace, žák by měl především sledovat své zájmy a jít si za svým cílem. Rodič by měl být spíše moderátorem, rádcem a partnerem v diskusi.

V prvé řadě by děti měly uvažovat o tom, jestli by si troufly na maturitní obor, anebo by raději zamířily na učiliště. Je třeba brát v potaz dosavadní prospěch ve škole a jaký má žák vztah k učení, zvážit své intelektové schopnosti a manuální dovednosti.

Jestliže maturitní obor zvítězí, pak je třeba zamyslet se, zda si vybrat gymnázium, nebo střední odbornou školu. Hlavním úkolem gymnázia je připravit studenty na vysokou školu, po absolvování střední odborné školy ale má student kvalifikaci a může se rovnou vrhnout na pracovní trh. V případě volby odborné školy je třeba se rozhlédnout po všech odvětvích a oborech, které by mohly děti bavit. Totéž platí i pro učební obory.

Ať už si žák vybere jakkoli, měl by být připraven, že vzdělávání pro něj bude celoživotní otázkou.

„Nevybíráte si povolání na celý život, jako tomu bylo dřív. Když měl někdo horší známky, tak šel do učení a potom našel práci v nějaké továrně a pracoval tam celý život. To už dnes neplatí. Děti se dnes připravují na proces celoživotního učení a na to, že nastanou životní situace, kdy se budou muset rekvalifikovat,“ upozornila Eliášková.

Dalším krokem je rozhodování nad zajímavými obory. Podle Eliáškové je dobré si vypsat všechny zajímavé obory na papír a vypsat si jejich klady a zápory, na základě čehož se pak bude penzum oborů zmenšovat. Poté už je možné se začít rozhlížet po školách, které dané obory nabízejí a jsou k mání v blízkém okolí.

Nicméně není třeba se omezovat lokalitou, zdůrazňuje Eliášková. Žáci mohou jít studovat i do vzdáleného místa s internátem, což pro ně bude znamenat také významnou zkušenost. Leccos mohou napovědět také webové stránky školy. Podle Eliáškové je třeba na nich hledat, jaké aktivity škola s žáky provozuje.

„Ocenění nějakým řádem není až tak podstatné, měly by tam být popsány jejich aktivity třeba i v krizových situacích, jak pracují s žákem, který má nějaké školní problémy,“ uvedla.

Na internetových stránkách by měl být k mání i kontakt na školního poradce a mělo by se dát zjistit, jak s žáky ve škole pracují. „Když se pak na škole objeví šikana nebo jiný podobný problém, mělo by být jasné, jak se k tomu škola postaví. Jestli mete pod koberec, anebo se to snaží řešit,“ dodala Eliášková.

Užitečná je i návštěva dne otevřených dveří, na který by měl jít žák s rodičem. Den otevřených dveří pomůže vytvořit si základní obrázek, často je jeho součástí i diskuse s rodiči.

Další podstatné informace zjistí rodič ze zprávy České školní inspekce, v níž se škola objektivně hodnotí. Popisuje například, jací jsou ve škole učitelé, jaký je tam pedagogický sbor, jaké je tam vybavení, ale popisují se i nedostatky. Ze zpráv inspekce si může rodič také udělat představu, jak se škola s problémy vypořádávala.

Zprávy České školní inspekce jsou buď přímo na stránkách www.csicr.cz, ale také opět na Infoabsolvent.cz jsou poslední zprávy k mání, jakmile si uživatel najde konkrétní školu.

Další fází je příprava na přijímací řízení. To se zpravidla netýká učebních oborů bez maturity, kde uchazeči většinou jen podstupují ústní pohovor nebo prokazují své zručnosti.

Přijímačky už vyžadují tvrdou přípravu, ale nejde jen o učení. „Někdy jsou zkoušky docela mazané, protože jsou otázky položeny trochu jinak, než jak jsou děti zvyklé ze škol. Je to třeba triviální věc, na kterou žáci dokážou odpovědět, ale když se na to zeptáte jinak, tak to nevnímají a pohoří,“ upozornila Eliášková.

Některé kraje dnes u maturitních oborů plošně využívají testů společnosti Scio a i mnohá gymnázia si je kupují. Jejich součástí je i test z obecných studijních předpokladů a právě ty mohou obsahovat rafinovanější otázky. Scio však pořádá přípravné kurzy, které mohou rodiče zaplatit, anebo je možné si cvičný test zakoupit. Dobré je si zavolat do školy a zeptat se na přijímací řízení, aby se na ně mohli žáci připravit.

Některé školy, zejména gymnázia, dělají zkoušky nanečisto, čehož by měl každý zájemce využít. „Pokud dítě jde přímo na školu, vstřebá atmosféru, tak už pak není tolik nervózní z cizího prostředí a ještě si vyzkouší testy,“ vysvětlila Eliášková a dodala: „Štěstí zkrátka přeje připraveným.“