Jaké šance mají studenti, že seženou práci na léto?

Brigády jsou věc celoroční, v červnu je to sice zajímavé téma a poptávka brigádníků se zvyšuje, ale nabídka brigád se moc nemění. Pokud budeme sledovat nabídku brigád celoročně, tak nejvíce brigád je v prosinci kolem Vánoc.

Kdo chodí celý rok třeba jednou dvakrát týdně, tak má větší šanci, že práci sežene. Má totiž praxi, zná práci v té firmě, takže ho nikdo nemusí zaučovat, pro agenturu je to odzkoušený člověk, tudíž ho agentura poskytuje firmě se zárukou určité kvality a produktivity. Vyzkoušet nováčka si agentura troufne, až když jí dojdou odzkoušení lidé.

Jaké výdělky může student čekat?

Na brigády chodí nejen studenti, ale i nestudenti. Naše agentura má 59 procent nestudentů a 41 procent studentů. Obecně jsou mzdy za flexibilní práci nižší než za kvalifikovanou práci. Na druhou stranu jsou brigádníci poměrně dobře chráněni zákonem. Legální agentura se řídí zákonem, který stanovuje tzv. srovnatelné podmínky, kdy brigádník musí dostat mzdu srovnatelného zaměstnance.

Pokud by si ho firma najímala sama a dávala by mu tolik a tolik, tak i ta agentura mu musí tolik peněz dát. Pokud firma potřebuje ke kvalifikovanému pracovníkovi, který pracuje za 150 Kč na hodinu, brigádníka, dala by mu třeba 80 Kč. A to nám pak musí říct a my musíme zajistit srovnatelnou mzdu.

Jsou i nelegální agentury?

Legálních agentur je asi jen tak 50 procent. Těch druhých, které podnikají bez licence, bez povolení od ministerstva, což mohou, protože IČO jim nikdo nesebere a kontroly na ně nestačí, tak tam se mohou brigádníci dostat na tak nízké mzdy, že by v legální agentuře nebyly možné.

Riziko se nemusí týkat jen výše mzdy, může jít o zajištění pracovních pomůcek, jde o celkové pracovní podmínky.

Jaká jsou ještě rizika?

Obecně by měl brigádník trvat na sepsání pracovní smlouvy v písemné podobě a měl by si dát pozor na to, co je v ní napsané. Měl by si všímat, jaká výše mzdy je tam garantována, jestli je tam pohyblivá složka, jestli je tam úkolová mzda, anebo jestli je to čistě na rozhodnutí zaměstnavatele, jaké jsou výplatní termíny, jaká je délka úvazku, jaká je pracovní náplň atd.

Pracovní smlouva by měla obsahovat konkrétní data. Fixní složka je totiž jenom minimální mzda 48 Kč na hodinu a zbytek je odměna závislá na rozhodnutí zaměstnavatele. Pokud pouze slíbí stovku na hodinu, tak ji pak nemusí brigádník dostat. Základ je tedy pořádně si přečíst, co je tam napsané. Jinak těch rizik tolik není.

Jak silná je konkurence z řad dlouhodobě nezaměstnaných?

To se týká těch aktivních nezaměstnaných. Kromě toho, že si zajistí nějaký přivýdělek, zůstávají také aktivní na trhu práce, přes agenturu se dostanou k zaměstnavateli, zachovají si pracovní návyky, nezůstávají sedět doma, získají nějakou praxi a naučí se věci, které předtím nedělali.

Také se stává, že nějakého šikovného nezaměstnaného si zaměstnavatel všimne, a jakmile se mu uvolní pracovní místo, raději si vezme na hlavní pracovní poměr jeho než nováčka, kterého nezná. I takové případy jsou poměrně časté.

Jak se na tyto brigádníky dívá úřad práce?

Tam bohužel došlo nedávno k neblahé změně zákona. Ti, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce a berou podporu v nezaměstnanosti, si nesmí vydělat nic. I kdyby si vydělali byť jen dvě stovky, tak o tu podporu přicházejí. Pokud si seženou výplatu na týden, tak musí na úřadě zažádat o přerušení podpory.

Vláda chtěla zamezit tomu, aby lidé brali podporu a zároveň chodili na melouchy, ale s vaničkou vylili i dítě. Tito lidé pak nemají motivaci si práci hledat, protože je to pro ně administrativně složité.

Druhá skupina, která je registrována na úřadu práce, ale nebere podporu, jen třeba dávky v hmotné nouzi, tak ti si mohou vydělat maximálně do čtyř tisíc hrubého, jinak by je vyškrtli.