Hlavní obsah

Poloprázdné střední školy zvyšují šance na přijetí

Právo, jim

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kvůli slabým populačním ročníkům jsou třídy na středních školách poloprázdné. Řada škol už bojuje o holou existenci, přesto ale zřizovatelé – zpravidla kraje – na populační odchylky reagují pomalu. V některých oblastech přebývá až třicet procent míst na středních školách. Díky tomu jsou vrata pro střední vzdělávání dokořán a šanci uspět má prakticky každý.

Foto: Zdeněk Seiner, Právo

Ilustrační foto

Článek

Ještě před deseti lety se téměř deset procent dětí ve věku od 15 do 18 let vůbec na SŠ nedostalo. Podobně tomu tak bylo až do roku 2009, ale pak přišly do škol slabé populační ročníky a počet žáků ve školách se začal zmenšovat. Podle statistického modelu by letos mimo střední vzdělávací proud neměl zůstat vůbec nikdo. Desítky škol sice každým rokem mizí, ale i tak zůstává na SŠ místa dost, takže se dostane na každého.

Slučovaní či rušení školy se téměř nikdy neobejde bez dramat, proto takové řešení není radním moc po chuti. Jenže kraj financuje školy podle počtu studentů, a tak na některých školách už ředitelé hospodaří na hraně rozpočtu.

Marný odpor

Naposledy se strhla bouře kolem slučování dvou různých škol ve Zlínském kraji. Krajští radní minulý týden ve středu jednali o sloučení Masarykova gymnázia a Střední zdravotní školy ve Vsetíně. Během debaty si radní mohli vyslechnout hlasitý protest desítek gymnazistů obávajících se udržení kvality. Pod petici se podepsaly i stovky místních obyvatel a učitelů.

Jich se totiž slučování také týká, některým se zpravidla v takových případech mění úvazky, jiní jsou propouštěni.

Vývoj počtu studentů na SŠ a jejich zastoupení v populaci
2003200420052006200720082009201020112012
Počet žáků na SŠ*479 209479 575477 491477 994470 749464 749457 908436 172412 061388 036
Podíl na populaci 15 až 18letých (v %)90,791,991,791,992,091,995,197,198,4100,5**
Pozn.: *Gymnázia, střední odborné školy a učiliště. **Poslední rok je vypočítán ze stavu populace roku 2011.
Zdroj: MŠMT

Zlínští krajští radní ale neustoupili a sloučení posvětili. Svou roli zřejmě sehrál i fakt, že ředitel gymnázia Dalibor Sedláček je zároveň šéfem krajské soc. dem., která v kraji hraje první housle. A podle Sedláčka je sloučení z ekonomického hlediska nejlepším řešením.

Za deset let odešlo deset tisíc učitelů

Od roku 2003 ubylo celkem 659 středních škol. Nejvíce veřejných, za deset let jich zaniklo 609 a zbývá jich 997. Počet soukromých škol se za stejné období snížil ze 400 na 350. Církevních škol bylo nejvíce v roce 2005, a to 41, dnes jich je evidováno 37.

Podobně výmluvně hovoří také další statistika ministerstva školství týkající se učitelů. Ve školním roce 2003/2004 evidoval resort 51 599 úvazků, v tomto školním roce 41 789.

Že se populační krize týká i v poslední době hodně žádaných gymnázií, potvrzuje také šéf školského odboru Vysočiny Miroslav Pech. „Už i na převisech poptávky po gymnaziálním studiu se projevuje populační skluz, protože ty převisy nejsou velké, a některá menší gymnázia začínají mít také problémy,“ řekl Právu.

Bojí se maturit?

Podlomit menší gymnázia by mohl i faktor státní maturita. Po dvou letech projektu, který se neobešel bez chyb a komplikací, už si podle náměstka ministra školství Jindřicha Fryče žáci nechávají dvakrát projít hlavou, jestli se chtějí hlásit na maturitní obory.

„Je pravda, že na učebních oborech byl letos nárůst přihlášek. Ale jestli je to zrovna maturitou, nedokážu říct,“ zamýšlí se ředitel Průmyslové střední školy v Letohradu Martin Prikner.

Maturitních oborů by navíc mohlo do budoucna ubývat. Už před dvěma lety se tehdejší ministr školství Josef Dobeš chlubil, že v důsledku maturity už desítky škol změnily své obory na nematuritní. Dokud si maturity spravovaly školy, propadlo u ní jen několik jednotek procent maturantů, ale nyní jich stát vyfiltruje kolem dvaceti procent.

Osmdesátá nepřijdou

Za neochotou rušit školy stojí ale také dlouhodobé výhledy. Na prvních stupních je silný ročník dětí baby-boomu z minulého desetiletí a i s nimi je třeba do budoucna počítat.

„Chystáme přehled a koncepci, jak se s tím vyrovnat, ale bude to na zastupitelstvu kraje, jak o tom rozhodne. Na prvním stupni pořád nejsou tak silné ročníky jako ročníky 80. let. Nicméně určitý nárůst tam je, ale nikdy už to nebude v těch číslech,“ říká Pech.

Od roku 1950 byla nejvyšší porodnost v tehdejším Československu v roce 1974, kdy se narodilo 193 518 tzv. Husákových dětí. Poté porodnost stále klesala, ale ještě v roce 1989 se narodilo 127 739 dětí. Mezi lety 1996 a 2001 nastal útlum, rodilo se vždy kolem 89 tisíc dětí. Při vrcholu posledního baby-boomu v roce 2008 bylo zaznamenáno 117 429 porodů.

Reklama

Výběr článků

Načítám